Láskyplné vzplanutí malého broučka - Tajemství světlušky
PRAHA – Na světě existuje více než 2000 druhů světlušek. V Česku známe 3. Jejich světélko svítí jen během několika mála nocí právě teď, kolem letního slunovratu (21. června). Světlem samičky, které nelétají, vábí poletující samečky za účelem páření.
Takto polapení samečci pak padají k zemi. Nejdelší dobu svého života prožijí světlušky jako larvy. Teprve po 2 až 3 letech a asi 5 svléknutích se z kůže se larvy zakuklují. Když pak dorostou do 2centimetrového brouka, dokáží se postarat o malé. Protože ale v tomto období samy nepřijímají žádnou potravu, umírají většinou během 14 dnů.
-
Tykadla
Mají tvar anténky a světlušce umožňují vnímání hned dvěma smysly – čichem a hmatem. Oběma smysly několikanásobně předčí člověka. Sameček jimi navíc vypouští aromatickou látku, kterou vábí samičku. -
Křídla
Jako každý brouk mají samečci dva páry odlišných křídel. Vrchní se skládají z chitinu a jsou velmi pevná. Při letu se naklánějí šikmo dopředu. -
Svítilnička
Už ve vajíčku mírně svítí jak samičky, tak samečci. »Svítilničku« mají na zadní části bříška. Produkují totiž látku luciferin, která se při kontaktu s kyslíkem »rozsvítí«. To ale stojí světlušku 98 % její energie. Vyměšování svíticí látky slouží i jako zbraň proti nepřátelům. Je tak jedovatá, že může usmrtit i plazy. -
Oči
Mají dvě oči, které se skládají z tisíců oček. Každé očko se soustředí jen na jeden určitý bod. Takto zachycené body se pak v mozku složí jako mozaika do jednoho obrazu. Během jedné sekundy dokážou světlušky zachytit 330 objektů, člověk za stejnou dobu jen 50. -
Výživa
Larvy světlušek se živí šneky a žížalami, do nichž vypustí jed. Dospělý brouk naproti tomu příliš nežere a postupně umírá.
Rozmnožování
Samička, která nelétá, vábí svítícím zadečkem nízko letící samečky. Na jednu se pak »pověsí« i několik samečků. Samičky dokážou naklást 60 až 90 vajíček. Kladou je do trávy či pod kameny. Larvy se vylíhnou asi za 1 měsíc.
Kde létají
Na všech kontinentech kromě Antarktidy. Nejraději mají vlhké oblasti s dostatečným množstvím hlemýžďů. Nejčastěji se proto vyskytují na loukách či na okrajích lesa. Ve městě pak u hřbitovů a ruin domů.