Unikátní fotografie z nejdokonalejších dalekohledů světa

Díky dokonalým dalekohledům, které na tisíce kilometrů dokážou vidět pohyb jediného listu trávy, mohou vědci dohlédnout do míst, která jsou tak vzdálená, že bychom na ně při použití současných technologií nebyli schopni doletět, ani kdybychom měli milion životů. Přesto se alespoň můžeme podívat, jaká krása a tajemství nás vlastně obklopují. Vyfotografovat vzdálené galaxie už totiž lidé umí.

Mlhovina Kočičí oko

Mlhovina s názvem Kočičí oko je sice známá už hodně dlouho, objevil ji anglický astronom William Herschel v roce 1786, ale přesto skrývá spoustu tajemství. Vzdálena je asi 3600 světelných let.

Hvězda V838 Monocerotis

Původně nenápadná hvězda ohromila vědce v roce 2002, kdy teleskopy zaznamenaly její výbuch. Zničehonic se rozjasnila až 10 000krát a nakrátko se tak stala nejjasnější hvězdou Mléčné dráhy. Vzdálena od Země je asi 20 000 světelných let.

Galaxie NGC 1300

Podle odborníků jedna z nejkrásnějších galaxií. Je to tzv. spirální galaxie, jako Mléčná dráha. Vzdálená je od Země 70 milionů světelných let.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina je vlastně zbytkem po tzv. supernově, tedy stále se rozpínajícími troskami po obrovské explozi hvězdy. Tuto explozi zaznamenali čínští hvězdáři už v roce 1054. Představme si tedy několik tisíc let trvající výbuch! Mlhovina je vzdálena 6300 světelných let od Země. Plyny po výbuchu se do okolí rozšiřují rychlostí 1500 km za sekundu.

Galaxie NGC 5194

Patří do skupiny tzv. Vírových galaxií. Proč se jim říká vírové, je nasnadě. Vypadají na fotografiích jako pořádný vodní vír. Galaxie NGC 5194 byla objevena poprvé v roce 1774 francouzským astronomem Charlesem Messierem, který ji samozřejmě ve své době nemohl vidět jako my dnes. Leží v souhvězdí Honících psů a její vzdálenost od Země je obrovská – 37 milionů světelných let.

Hnědý trpaslík OTS 44

Hnědí trpaslíci byli objeveni v roce 1995. Jsou to objekty velmi blízké hvězdám, ale přímo hvězdami nejsou. Tento hnědý trpaslík označený OTS 44 je jedním z nejmenších známých, přesto je asi 15krát větší, než největší planeta naší galaxie Jupiter. V prachovém disku kolem trpaslíka byly objeveny rodící se planety, na některých údajně může být i život. OTS 44 je od Země vzdálen – 554 světelných let.

Srážka galaxií

Takhle nějak to vypadá, když se stovky milionů světelných let od Země srazí dvě galaxie. Tyto srážky nejsou ve vesmíru nijak neobvyklé. Miliardy hvězd se dají do pohybu a vznikne energie, jejíž sílu téměř nelze zapsat.

Mléčná dráha – naše rodná galaxie

Galaxie, respektive ze Země pozorovatelná část galaxie, ve které se nachází i naše sluneční soustava, se jmenuje Mléčná dráha. Pokud je tmavá noc, je možné ji pozorovat i pomocí obyčejného triedru.

Tímhle se zkoumá daleký vesmír

Pro laika je velikost vesmíru a vzdálenosti jednotlivých těles věcí nepředstavitelnou. Odborníkům k prozkoumávání vzdálených světů momentálně slouží především vesmírné teleskopy. Jedná se v podstatě o umělé družice vybavené dalekohledy a záznamovou technikou. Všechny uveřejněné fotografie pořídil Hubblův a Spitzerův vesmírný teleskop.

Hubblův vesmírný teleskop

Do vesmíru ho vynesl americký raketoplán Discovery v roce 1990. Jeho hmotnost je 11,6 tuny, dlouhý je 13,2 metrů a zrcadlo teleskopu má průměr 2,4 metru. Je vybaven kamerami a tzv. spektrometry, které umožňují pozorování nejenom ve viditelném světle, ale i v infračervené a ultrafialové oblasti.

Spitzerův vesmírný teleskop

Vypuštěn byl v roce 2003 a jeho hlavním úkolem je sledování zdrojů infračerveného záření z hustých plynových a prachových mračen.

Co je to světelný rok?

Světelný rok (označován jako »ly«) udává vzdálenost především vesmírných těles. Jeden světelný rok je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu (vzduchoprázdnu) urazí za jeden rok. Sledujeme-li tedy planetu vzdálenou 1 světelný rok, vidíme to, co se na jejím povrchu dělo před rokem. Jsou to hodnoty, které se velmi těžko zapisují, ale jenom pro ilustraci: 1 světelný rok je zhruba 9500 miliard kilometrů. Vynásobíme-li si toto číslo vzdáleností jednotlivých galaxií na fotkách, může se nám, laikům, z toho velmi lehce zamotat hlava.

Autor: (mik)
Foto Profimedia.cz