Den s veterinářem v zoo
DVŮR KRÁLOVÉ – V zoologické zahradě ve Dvoře Králové mají 2500 zvířat. Veterinář Jiří Váhala se má tedy co činit. O zvířata však pečuje už 26 let, a tak jej máloco překvapí. Chvíli dělá zebře »manikúru«, pak jde třeba ošetřit nateklý loket tygra Arese či zafixovat zlomené křídlo čejky. A ještě mnohem víc musí řešit veterinář v zoo. Deník Aha! strávil s veterinářem ze zoo jeden den…
● Jak se dělá zebře manikúra
● Proč se nejvíc bojí hrocha
● Co udělal s oteklým tygrem
08.00 - První přicházejí na řadu pelikáni. „Ve vnějším prostředí jsme zjistili jednu bakterii, a tak musíme z trusu zkontrolovat, zda pochází od těchto ptáků, nebo jestli byla jen od myší. Při prvním výtěru jsme neobjevili nic. Pokud bude čistý i druhý, bude jasné, že jsou zdraví,“ objasnil Jiří Váhala.
09.00 - Do ordinace v zoo přináší ošetřovatel jeřába královského. Našli ho pohublého ve výběhu. Opeřence veterinář nejdříve prohmatal, žádná zlomenina. „Udělali jsme výtěr na bakteriologické vyšetření, odčervili jsme ho, nasadili mu léky na podporu organismu a dali antibiotika,“ vysvětluje zákrok Váhala.
09.45 - Přicházíme k zebrám Gréviho. Tři hřebce čeká »manikúra« a odčervení. „Budu používat jedy, držte se dál,“ varoval nás veterinář a pustil se do přípravy. Hřebce, který váží kolem 350 kg, tlačí čtyři chlapi k ohradě, než zvíře po zásahu foukačkou usne. Pak doktor bere do ruky kleště, nůž a pořádný pilník jako pro kováře. Nakonec má zebra kopýtka jako nová.
10.30 - U jednoho z hřebců zebry Gréviho je třeba na boku prohlédnou bouli o velikosti středního míče. „U zeber se vyskytuje nádor, který není nebezpečný pro život zvířete. Kdybychom ho ale neodstranili, mohl by se poranit a infikovat,“ vysvětluje Váhala. Nakonec ošetřené zvíře dostává injekci s látkou, která ho má probudit.
11.00 - Jdeme obhlédnout samičku nosorožce, které se na kloubech dělají boule. „Nosorožci jsou přátelští, nechají se i pohladit, když se ale leknou, mohou zabít.“ Pacientka se právě povaluje na boku. „Má otlaky na kloubech. Když leží na betonu, ta místa se neprokrvují a odumírá kůže. Musí se to ošetřovat a podpořit zvíře stravou tak, aby se zvýšila jeho imunita,“ popisuje problém veterinář.
12.30 - V ordinaci přichází na řadu další pacient. Malá čejka chocholatá si zlomila křídlo. „Nelze udělat nic jiného než ho zafixovat. Vzhledem k tomu, že žije v zajetí, je podstatné, aby jí křídlo znovu srostlo a zůstala naživu. I kdyby měla v budoucnu potíže s létáním, není to tak důležité jako u divokého ptáka ve volné přírodě,“ objasnil Váhala.
13.00 - Jdeme navštívit posledního pacienta – tygra ussurijského Arese, který má nateklý loket. Veterinář se rozhodl zatím vyčkat a i v dalších dnech bude tygra kontrolovat. »Tenisový loket« Aresovi veterináři už jednou operovali. Zákrok trval tři hodiny a tygr se z něj rychle zotavil.
13.30 - Den s veterinářem v zoo pro nás končí. Jiří Váhala se ale vrací zpět do své ordinace, kde na něj ještě čeká »fůra« papírování. Musí vyplnit chorobopisy, zapsat veškeré zákroky, které během dne udělal, sepsat zprávy pro různé instituce, vyplnit dotazníky, zkontrolovat zásoby léků, uklidit ordinaci atd.
Ještě poslední otázka. Čeho se veterinář nejvíce bojí? "Já mám největší strach z uspávání hrocha. Uspíte ho a nic s ním neuděláte. Je to kluzká dvoutunová koule, kterou není za co chytit. Když do něj říznete, má kůži silnou pět až osm centimetrů. Kdyby nastala deprese dechu, při uspání si špatně lehl apod., může to být velký problém, protože s ním už nijak nelze manipulovat, " vysvětluje Jiří Váhala.
