Cvalík Vašut trénoval jako Stallone!

Pěsti ve tmě (1985)
Tenhle film je celý o boxu, na pozadí se ale odráží problematika doby, nastupující fašismus. Pomohl také nastartovat kariéru Marka Vašuta. „Jenže já od filmu Láska z pasáže Marka neviděl. Hledal jsem ho, a když jsem ho našel v armádním uměleckém souboru na pražském Pohořelci, tak jsem málem upadl. Měl o třináct kilo víc, jak se pořád válel na kavalci. Byl to prostě cvalda,“ líčil režisér Jaroslav Soukup. Nechal tedy Marka Vašuta tvrdě trénovat a počkal si, až bude v kondici. „Výsledek? Marek shodil deset kilo a dokázal, že i český herec může v trenýrkách vypadat dobře,“ smál se Soukup.

Točilo se půl roku, všechny scény byly do detailu vymyšlené jako choreografie. Všechno pod vedením Jaroslava Tomsy, šéfa filmových kaskadérů, a boxera a reprezentanta Rosti Osičky. „Marek mohl tři čtvrtě roku trénovat jenom na ten film. Byl na vojně, měl plno času. A v Polsku, kde se také točilo, boxeři nevěřili, že nemá jediný zápas v ringu, tak dobře byl připraven a tak věrohodně to zahrál,“ zmínil Tomsa. „Běhal jsem na Petřín nabalenej v teplákách, asi jako běhal Rocky po schodech ve Filadelfii. A utíkal jsem v každou volnou chvilku z kasáren k Jardovi Tomsovi na trénink boxu,“ vybavil si Vašut po letech.

V Americe pak později dostal roli asistenta trenéra boxu na základě Pěstí ve tmě. A mimochodem - třicet let měl od natáčení jeden z předních zubů mrtvý, až mu ho v jedné hospodské rozepři vyrazili a nechal si konečně udělat část chrupu z »porcelánu«. Ve filmu jednoho z boxerů ztvárnil i Pavel Nový. Souběžně s přípravou natáčel na Moravě seriál Velké sedlo. „Tak jsem chodil do boxu k sourozencům Trtíkovým ve Vítkovicích a v Praze k Rosťovi Osičkovi a běhal denně na natáčení dvanáct kilometrů proti proudu Moravice k přehradě Kružberk. Měl jsem nejlepší fyzičku ve svém životě,“ zmínil Nový.

Smrt krásných srnců (1986)
V Kachyňově brilantní adaptaci povídek Oty Pavla vystupuje emeritní boxerský šampion v podání Jiřího Krampola. S Leo Popperem (Karel Heřmánek) prodávají vysavače a užívají života. Slavný boxer má na zahradě ring, boxerské pytle, malou tělocvičnu a učí Heřmánkovy syny, jak se porvat se životem.

„Jako kluk jsem boxoval a pak chodil pět let jako sparing u nás na Žižkově s dobrejma boxerema, takže jsem věděl, o čem to je. Horší byl záběr po flámu na loďce. Pan Kachyňa si vymyslel, že přes křivý nos spícího boxera poleze brouk. S tím si hodně vyhrál, pořád mi posílal berušku přes ksicht a trvalo to dlouho. Ale práce to byla celkově moc krásná,“ vzpomněl si Jiří Krampol.

Boxer a smrt (1962)
Film o přežití v koncentračním táboře má jasné schéma. Boxer Komínek (Štefan Kvietik) má lepší podmínky než ostatní vězni, protože boxuje a trénuje s šéfem koncentráku. Samozřejmě je zmítán pochybnostmi, cítí se vůči ostatním provinile, navíc by neměl nad esesákem moc často vyhrávat, aby nepřišel o privilegia. Kvietika výborně připravil boxer Štefan Velický. Tři měsíce trénoval teoreticky, bez rukavic, jen cvičil.

„Jen švihadlo, švihadlo a zase švihadlo. Dodnes, když vidím malé děti, jak skáčou přes švihadlo, se mi zvedá žaludek,“ vyprávěl Kvietik. Herce také museli patřičně vykrmit. K snídani si prý dával grilované kuře a půl litru červeného vína. Ve filmu trvá skok na váze tři dny, z vyhublého boxera udělají urostlého šampiona, ve skutečnosti to bylo několik měsíců. „Měl jsem
třiasedmdesát kilo a přibral jsem na devadesát sedm!“ Pochopitelně se natáčení protáhlo...

Dáma na kolejích (1966)
Zatímco František Peterka je ve filmu boxerem, Radoslav Brzobohatý teprve trénuje a chystá se ke své premiéře. Do ringu k souboji o dobytí ztracené ženy zpět vstupuje jako outsider. „S Frantou jsme se poctivě připravovali, sedm neděl jsem boxoval, učil se techniku, pohyb, posiloval jsem. Oba jsme té roli dali hodně. Franta ještě víc, protože jsem ho nechtěně v zápalu boje trefil tam, kde to chlapům vadí,“ vybavil si Radek Brzobohatý. Boxerský souboj se točil na čtyři kamery a povedlo se to napoprvé.

Tak dobře to oba secvičili. „Šéf kaskadérů Jarda Tomsa nás tehdy přesně instruoval, jak máme boxovat, kdy bude útok, kdy kdo uhne, každou ránu nám předepsal. Jeli jsme s Radkem bez přerušení a dali to na první dobrou. A lidi v sále křičeli doopravdy, tak je ten zápas strhl. Ale jinak jsem box neměl vůbec rád. Já byl vzpěrač a násilí se mi vždycky příčilo,“ vyznal se Peterka, který boxera ztvárnil ještě ve válečném filmu Přežil jsem svou smrt (1960).