Tajemství sluneční soustavy

Merkur

● Merkur je pojmenován podle kovu merkurium a opravdu si své jméno zaslouží. Tato planeta je na něj totiž v celé sluneční soustavě nejbohatší.
● Teplota na jeho povrchu klesá a stoupá jako jojo. Ve dne tam může být i 450 stupňů Celsia, v noci 170 stupňů pod nulou.
● Pro astronomy je stále záhadou, proč má tak malá planeta tak velké kovové jádro. Vnitřek planety je totiž tvořen železem a niklem.

Venuše

● Je to vlastně kamenná koule velikostně srovnatelná se Zemí. Je to nejteplejší planeta sluneční soustavy.
● Otáčí se opačným směrem než většina planet.
● Její atmosféra obsahuje prach a kyselinu sírovou, což brání slunečnímu záření, aby se dostalo na přímý povrch planety. Povrch Venuše je proto stále v šeru.
● Venuše je pořád vulkanicky aktivní.

Země

● Země je stále v pohybu. Obíhá nejen kolem Slunce a kolem vlastní osy, ale zároveň spolu se sluneční soustavou obíhá v rámci Mléčné dráhy.
● Zemský povrch pokrývá 71 procent vody, jen ale 3 procenta vody jsou pitná.
● Země má svoji přirozenou družici, jímž je Měsíc. Vědci se dodnes dohadují o jeho vzniku, nejpravděpodobnější teorií je, že se nějaké těleso srazilo se Zemí a kolem planety začaly létat kamenné úlomky, které se shlukovaly a postupně zahřívaly. Po vychladnutí vzniklo nové těleso Měsíc.

Mars

● Na Marsu jsou dodnes patrná koryta někdejších řek. To znamená, že v minulosti musela být na Marsu odlišná a hustší atmosféra, než je tomu dnes.
● Mars byl starořímský bůh války. Planeta Mars dostala své jméno podle něho, a to kvůli rudému zbarvení, které bylo pro naše předky symbolem války, ohně a krve.
● Na Marsu se nachází nejvyšší hora sluneční soustavy, sopka Olympus Mons, která se tyčí do výšky 27 km nad okolním terénem.

Jupiter

● Jupiter je vlastně jakýmsi plynným obrem, je tvořen převážně z vodíku, má jen kamenné jádro. Je to největší planeta ve sluneční soustavě a její hmotnost je větší, než všech ostatních planet dohromady.
● Tato planeta vydává dvakrát více tepla, než ho od Slunce přijímá.
● Jupiter je znám již od pradávna, protože je jedním z nejjasnějších objektů na obloze. Galileo Galilei například pozoroval jeho největší měsíce.

Saturn

● Je jedinou planetou sluneční soustavy, která by ve vodě plavala.
● Saturnovy prstence jsou dobře pozorovatelné i ze Země. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají větší průměr než několik metrů.
● V mytologii byl Saturnus vládce všech bohů a planeta Saturn byla pojmenována právě podle něho. K Saturnu náleží i měsíce, doposud jich je známo 56.

Uran

● První zaznamenané pozorování Uranu je až z roku 1690, před tím byl považován astronomy za hvězdu.
● Na rozdíl od ostatních planet má výrazně skloněnou osu rotace, takže by se dalo s trochou nadsázky říci, že se po své dráze kutálí.
● Plyn metan v horní části atmosféry pohlcuje červené světlo a tím dává Uranu jeho modrozelenou barvu.

Neptun

● Planeta Neptun nebyla objevena náhodou, ale podle matematické předpovědi, a to v 19. století.
● Na Neptunu lze pozorovat několik velkých temných skvrn. Největší skvrna, která se nazývá Velká temná skvrna, má velikost asi jako naše Země.
● Neptun je místem, kde vanou nejsilnější větry ve sluneční soustavě, leckdy dosahují rychlosti i 2000km/h.

Pluto

● Planeta Pluto je zatím poslední objevenou planetou, astronomové ji odhalili až začátkem 20. století.
● Je nejvzdálenější planetou od Slunce.
● Povrch Pluta je, kromě Země, nejrozmanitější v celé sluneční soustavě. Je také mnohem chladnější, než si astronomové doposud mysleli.
● Pluto už není planetou, ale planetkou. Tak vědci rozhodli přibližně před rokem. Sluneční soustava tak v podstatě přišla o jednu planetu.