Tajemství Malého pitavalu z velkého města: Scénáře si přehazovali jako horký brambor!
4 fotografie
Natočit, nebo skartovat scénáře v hodnotě 242 000 Kčs? Tím se dva roky před realizací právě reprízovaného Malého pitavalu z velkého města zabývali soudruzi z vedení tehdejší Československé televize. Původně devítidílný seriál s plánovaným rozpočtem 14 774 000 Kčs si přehazovali jako horký brambor.
„Původní scénář byl napsán pro zpracování filmovou technologií. Tento žánr a rozsah nelze filmově vyrobit v našich vlastních kapacitách,“ okomentoval přípravu detektivního seriálu vedoucí výrobně ekonomického úseku Jiří Kamarýt, který se snažil rozhodnutí přehodit na svého nadřízeného soudruha náměstka Libora Batrlu.
Natáčení Pitavalu ale nekomplikovala jen jeho drahá výroba, ale také prý fakt, že se v roce 1981 plánovaly v redakcích HRDV (Hlavní redakce literárně-dramatického vysílání) a HR VDM (Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež) už dva seriály do výroby. Přitom bylo zvykem, že se ročně vyrábí seriál jen jeden.
Největší důvod, proč nechtěl soudruh seriál zachycující všední práci kriminalistů z obvodního oddělení Sboru národní bezpečnosti rovnou smést ze stolu, byl s největší pravděpodobností ten, že za scénáře už bylo vyplaceno téměř čtvrt milionu korun, což by v dnešní době bylo 2,5 milionu.
Scénář pro Zemana byl dvakrát dražší
Pitaval poplatný době nepatřil mezi nejlevnější, ale zdaleka neměl na Majora Zemana. Na tento seriál existoval zvláštní sazebník autorských honorářů i za scénář. Za námět k jednotlivému dílu se vyplácelo 1000 až 4000 Kčs, za literární předlohu 5500 až 12 000 Kčs, za 1. a 2. verzi scénáře 12 000 až 26 000 Kčs. Za prvních 21. dílů seriálu bylo vyplaceno 534 500 Kčs.
4 fotografie
