Nerušit, spíme!

Spát totiž znamená být napospas predátorům, kteří čekají na svou příležitost. Každé zvíře se proto intuitivně snaží napadení ve spánku vyhnout. Některá zvířata se na noc shromažďují ve velkých skupinách, jiná si hledají úkryt ve větvích stromů, další staví i v noci hlídky. Za tmy jde prostě v přírodě o život…

Koala
Notorický spáč

Koaly musí šetřit energií, protože konzumují jen některé druhy blahovičníku, ve kterých je minimum bílkovin. Jejich energetická hodnota je nízká. Také proto koaly spí obvykle okolo 20 hodin denně. Koaly mají také velmi pomalý metabolismus a extrémně malý mozek.

Lenochod
Spánek hlavou dolů

Lenochod spí rád a hodně, většinou alespoň 18 hodin denně. Uvelebí se tak, že se za nohy zavěsí z větve a hlavu zatrčí mezi přední končetiny. Z dálky to pak vypadá, že na stromě visí podivná chlupatá koule.

Lední medvěd
Nejlepší ložnice? Na ledu!

Bílí méďové nemají rádi při spánku teploučko. Mnohem raději se povalují ve sněhu, k čemuž jsou velmi dobře přizpůsobení. Mají totiž velice tlustý kožich a deseticentimetrovou vrstvu tuku. Každý chlup jejich kožichu je dutým vláknem, které přivádí sluneční teplo do kůže zvířete. Hlava medvěda je malá, aby byl únik získaného tepla minimální, součástí čenichu jsou velké membrány, které ohřívají a zvlhčují mrazivý vzduch dříve, než se dostane do plic.

Nosorožci
Spí pořádně tvrdě

Nosorožec je jedním z mála zvířat, která si mohou dovolit usnout hlubokým spánkem. Může si to dovolit, protože v přírodě nemá prakticky žádného přirozeného nepřítele. Afričtí domorodci Masajové využívají spánek nosorožců k testům odvahy mladých mužů. Ti se musejí na otevřené pláni k nosorožci přiblížit a položit na jeho tělo kámen. Další mladík pak musí z tlustokožce kámen zase odnést. Je to velmi nebezpečná »hra«, která ne vždy vyjde.

Levhart
Místo postele větev

Jako jedna z mála kočkovitých šelem tráví levhart většinu času v korunách stromů. Na stromy si vynáší i svou kořist, zvládne po kmenu v zubech vytáhnout až třikrát těžší zvíře, než je on sám. Proč do větví? Aby chránil svou potravu i sám sebe před dalšími predátory, třeba lvy a hyenami. Levhart na stromě i spí. Aby nespadl, používá svůj dlouhý ocas pro udržení rovnováhy.

Šimpanzi
Každý večer nové hnízdo

Šimpanzi spí v korunách stromů, aby se mohli chránit před predátory. Každý večer si během chvilky zhotoví na stromě hnízdo z větví. Šimpanz se tělem nalepí na kmen a nohy mu volně visí dolů. Opice někdy pospávají i přes den na zemi. V takovém případě je ale vždy alespoň jeden člen tlupy na stráži, aby včas varoval ostatní před možným nebezpečím.

Tuleň
Chrupe i pod vodou

Pohybují se dokonale ve vodě, na souši se jen pomalu plazí po břiše. Tuleni spí na pevnině, ale i pod vodou, kde během spánku v pravidelných intervalech vyplouvají na hladinu se nadechnout. Pro porci čerstvého vzduchu plavou se zavřenýma očima.

Hroši
Mají »vodní postel«

Hroši se po narození naučí nejprve plavat, teprve pak chodit. Z vody za svůj život vylézají minimálně, ve vodě dokonce i spí. Z vody vylézají většinou jen když chtějí sehnat potravu. To jsou pak tihle obři schopní ujít za pastvou i několik kilometrů.