To si říkají kamarádky?
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
Mám kolem sebe partu blízkých kamarádek. Nedávno mi ale některé z nich naznačily, že je už unavuje, jak až příliš mluvím o svém partnerovi, a že by ocenily, kdybych ho nezmiňovala tak často. Upřímně mě to velmi ranilo – neměla jsem pocit, že bych přeháněla, a přijde mi nefér, že se kvůli tomu teď cítím trochu vyloučeně. Na jednu stranu chápu, že ne každého zajímá pořád totéž, na druhou stranu je to přece součást mého života… (Karin, 35)
Milá Karin,
vaše kamarádky zřejmě narážejí ne na obsah samotný, ale na jeho frekvenci – možná jim chybí prostor mluvit o svých vlastních životech, nebo mají jiné priority a v určitou chvíli už nemají chuť poslouchat cokoli o vztazích. Někdy to může v lidech spustit i nečekanou nejistotu – například pokud samy nejsou v partnerském vztahu nebo nejsou se svým životem zcela spokojené.
Vaše pocity zklamání a určitého vyřazení jsou pochopitelné. Doporučuji ale nenechat se jimi dlouhodobě vést. Zkuste si s kamarádkami v klidu promluvit, ideálně mimo skupinu – třeba jen s jednou nebo dvěma, které vám daly zpětnou vazbu. Otevřeně, bez výčitek, můžete říct, že jste si jejich poznámky vzala k srdci, ale že vás zároveň mrzí, že to ve vás vyvolalo pocit nepochopení. Vzájemné vztahy stojí na vyvažování potřeb – a stejně jako ony chtějí víc rozmanitosti, vy máte právo se cítit přijatá i s tím, co k vám patří.
