Konec pytlačení zatajenými zbraněmi
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až... Tohle přísloví bychom mohli klidně pozměnit takto: Tak dlouho se chodí pytlačit se střelnými zbraněmi bez povolení, až přijde domovní prohlídka... To byl v roce 1974 případ Jihočecha (57) z obce Velechvín.
Informoval o něm deník Rudé právo dne 6. května 1974. V okolí jeho domovské obce na Českobudějovicka se nacházejí rozsáhlé a husté lesy. Pro muže s pytláckou krví a srdcem doslova ráj... A tak Jihočech často vyrážel z domova za úlovkem. Kromě pytláctví »sedlal« ještě jednoho koníčka. Tím byly střelné zbraně. Ovšem jednoho dne se v jeho domě objevili muži od bývalé Veřejné bezpečnosti s příslušným povolením k domovní prohlídce.
A začalo to... Dvě brokovnice. Povolení? Nebylo. Jedna puška, a taky flobertka, signální pistole upravená na střelbu broky. A k tomu větší množství nábojů. Povolení? Taky nebylo... Suma sumárum – trestné činy nedovoleného ozbrojování a pytláctví. Jak dopadl milovník nepovoleného lovu a zbraní u soudu, není známo. Velechvín, kde se zmíněný příběh odehrál, je vesnice, část města Lišov v okrese České Budějovice. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.
