Poberta zatčen v půlnočním couráku
Půlnoční courák si to 28. dubna 1922 šinul z Uhříněvsi směrem k Praze, když si strážník Karel Choc ve vagonu všiml chasníka, který nenápadně rozřízl velký kufr na lavici před sebou a rukou zašátral uvnitř. Když zjistil, co v kufru je, chystal se ho vyhodit z okna na násep.
To už ovšem nestihl... Strážníka Choce si nevšiml, ten však naopak chlapíka podezřele si počínajícího po očku pozoroval. A když neznámý stáhl okénko, aby kufr vyhodil do tmy ozářené jiskrami z komína lokomotivy, přiskočil muž zákona k němu a prokázal se mu policejním odznakem. Kufr zůstal na lavici vedle chasníka, kterému strážník přísným tónem sdělil, že je zatčen a pojede s policistou až na Wilsonovo nádraží v centru Prahy.
Tam ho pak Choc předvedl na místní strážnici, kde se ukázalo, že dotyčný se jmenuje Josef Ouředník, bytem Zaholčice. Původně pracoval jako dělník, momentálně však byl bez zaměstnání. Po delším zapírání Ouředník nakonec přiznal, že kufr ukradl na nádraží ve Strančicích. Tak událost popsal 29. dubna zmíněného roku denní tisk. „V kufru je ruční koš s dámským a ložním bílým prádlem bez monogramů. Poškozený nechť se přihlásí na policejním ředitelství v Praze,“ napsal list.
