Vraždil kvůli neprokázané nevěře
Bývalý Nejvyšší soud České socialistické republiky se v březnu 1974 zabýval odvoláním Jaroslava P. (42), povoláním horníka ze Srbské Kamenice na Děčínsku, proti rozsudku krajského soudu v Ústí nad Labem. Ten Jaroslava P. poslal na dvanáct a půl roku do vězení.
V rozsudku krajského soudu stálo, že obžalovaný Jaroslav P., jinak vzorný a bezproblémový občan i pracovník, spáchal vražedný čin. Zastřelil 5. října 1973 z pistole Walter ráže 7,65 milimetru lesníka J. S. Příčinou skutku měl být milostný románek manželky Jaroslava P. právě se zmíněným J. S. Ten se ovšem během vyšetřování případu vůbec nepotvrdil. Ústecký krajský soud zařadil Jaroslava P. do II. nápravně-výchovné skupiny.
Nejvyšší soud ČSR neshledal žádné pochybení soudu první instance, a proto odvolání Jaroslava P. zamítl. V souvislosti s přijetím nové ústavy roku 1960 se tehdejší nejvyšší soud stal Nejvyšším soudem ČSSR. V důsledku federalizace Československa v roce 1969 vznikly i nejvyšší soudy ČSR a SSR. Pravomoc federálního nejvyššího soudu se tím zúžila na záležitosti týkající se celého státu. Od 1. ledna 1993 byl federální nejvyšší soud transformován na Nejvyšší soud ČR a dosavadní Nejvyšší soud České republiky byl transformován ve Vrchní soud v Praze.
