Podvodné dobročinné plesy
Pobavit se za cizí peníze pod zástěrkou dobročinnosti? Stále častěji se prý Pražané na konci 19. století setkávali s žádostmi o příspěvky na charitativní plesy. Místo skutečné podpory charity se ale podle dobových novinářů většina peněz utratí za jídlo, pronájem, hudbu a dekorace.
„Z obecenstva docházejí nás četné stížnosti na nový druh daně, kterým týráno je obecenstvo. V poslední době měrou povážlivou rozmnožilo se pořádání bálů, tanečních věnečků, zábav atd. na prospěch různých účelů. Nemine téměř dne, aby nedostavili se do zámožnějších rodin jedna, dvě, tři i více deputací se subskripčním archem, zvoucích do taneční zábavy, pořádané k »dobročinnému účelu«. Zejmena četné spolky zábavné jsou v ohledu tomto neunavny,“ stěžovaly si roku 1879 Národní listy.
Podle novin jde často jen o trik, jak vylákat peníze na uspořádání plesu. „Na jediný takovýto pokoutní taneční podnik vytluče se z obecenstva mnoho set zlatých, jež se částečně vydají na dekorace, hudbu atd., ba často částečně i ztratí v rukou fortelných podnikatelů a co zbude na „dobročinný účel“, nestojí obyčejně za řeč – zbude-li vůbec někdy něco,“ varuje deník a přimlouvá se, aby se »slavné c. k. policejní ředitelstvo se svým úřadním podpisem a svou pečetí« problému věnovalo.
