Miminko hodila do Dunaje!

Soudní lékaři zjistili, že šlo o donošeného novorozeného chlapce. Detektivové brzy našli ženu, o níž se tvrdilo, že je v jiném stavu, ale později ji nikdo neviděl s kočárkem. Smutné okolnosti naznačovaly, že se děťátko stalo obětí trestného činu. Chyběly ale důkazy.

Vzhledem k pokročilé hnilobě nebylo možné provést obvyklou analýzu plicní tkáně, která jasně odpoví na otázku, zda se dítě nadechlo mimo tělo matky, nebo ne. Znalci se rozhodli vyzkoušet v padesátých letech minulého století novou metodu a otestovali kostní dřeň mrtvolky, zdali jsou v ní řasy zvané rozsivky. Přítomnost řas totiž dokazuje, že se dítě dostalo do vody živé. A to se potvrdilo i v případě »plaváčka« z Dunaje. Pod tíhou důkazů se pak matka přiznala, že chlapečka zavraždila. O potomka nestála a těhotenství tajila. Porodila ve svém bytě a živé miminko pak chladnokrevně hodila do vody. O hrůzném činu dostala příležitost přemýšlet ve vězeňské cele.