7 vážně kuriózních nehod
Každoroční udělování americké Darwinovy ceny se obchází bez velkých ceremoniálů a proslovů vítězů. O toto ocenění se totiž může ucházet jakýkoli člověk na světě, pokud splní hlavní kritérium – je už po smrti.
Kandidáti Darwinovy ceny jsou výjimeční tím, že se ze světa nechtěně sprovodili mimořádně hloupým a originálním způsobem. Vlastní smrtí vylepšili lidský genofond, protože už nešíří geny hlouposti mezi své potomky, a potvrzují tím teorii legendárního přírodovědce Charlese Darwina o přírodním výběru. Tady je sedm neuvěřitelných příběhů, které se staly na světových silnicích. A aby bylo jasno, nejedná se o žádné smyšlené povídačky. Všechny jsou totiž převzaty z policejních protokolů!
Prosinec 2003 – Minnesota, USA
Bagr místo heveru
Je pravda, že zvednout porouchané auto malým ručním heverem je práce na několik minut. A občas se člověk i trochu zapotí. Jistý Scot z amerického státu Minnesota se rozhodl si tuhle práci ušetřit. Svoje rozbité auto se rozhodl zvednout lžící malého čtyřkolového bagru, který mu stál na dvorku.
Co se stalo? První zásadní chybou bylo, že těžké auto zvedal za jeho nárazník. Hned druhou chybou bylo, že zvednuté auto nepodložil tak, aby nemohlo spadnout zpátky na zem. A třetí chyba se mu stala osudnou – i přes dvě předchozí pomýlení si totiž pod auto lehnul a začal ho opravovat. Nárazník ale váhu vozu nevydržel a vzápětí se ulomil.
A výsledek? Scot zemřel přimáčknutý pod vozem a v roce 2003 byl oceněn sedmnáctým místem v kategorii nejhloupější smrt.
Květen 1997 – Kansas, USA
Řídí hůř děti, nebo jejich rodiče?
Schopnost řídit auto mají podle výzkumů i vycvičení primáti, ale pro malé děti to většinou neplatí. Občas se ale tenhle fakt někdo rozhodne přezkoušet.
Co se stalo? Osmadvacetiletá matka nechala couvat svého desetiletého syna po příjezdové cestě k jejich domu. Protože správně tušila, že řízení je nad jeho síly, stoupla si za auto a ukazovala synkovi kudy kam. Zřejmě mu ale zapomněla vysvětlit drobný rozdíl mezi brzdou a plynem.
A výsledek? Matka desetiletého syna mu už dalšího sourozence nenadělí, syn ji doslova převálcoval.
Březen 1995 – Alamo, USA
Automechanik kaskadér
Americké akční filmy inspirují diváky k neuvěřitelným kouskům. Jeden z nich se podařil i americkému farmáři, který se rozhodl opravit svoje auto opravdu kaskadérským způsobem.
Co se stalo? James Burns (34) se nehodlal smířit s rachtáním, které za jízdy vydávala jeho podomácku vyrobená dodávka. Poprosil kamaráda, aby se s ní projel, zatímco on bude za jízdy hledat závadu – na podvozku své káry. Proto se chytil spodku auta a zavelel k jízdě.
A výsledek? Když po pár metrech řidič zastavil, našel zbytky Burnsova těla namotané na rozvodové hřídeli. Zřejmě nejdříve namotala cíp z jeho oblečení a pak rozžvýkala i jeho samotného.
12. dubna 2004 – Holandsko
Nevystupujte za jízdy z vozu
Určitě znáte ten pocit, když třeba na dálnici rychle zpomalíte a krajina kolem vás přestane ubíhat. Pak má člověk pocit, že by mohl klidně vystoupit z auta a klusat vedle, i když ručička na tachometru stále ukazuje třeba padesátikilometrovou rychlost. Přesně takový nápad dostal jeden mladík na dálnici u holandského města Blerick.
Co se stalo? Při rychlosti třiceti kilometrů v hodině se rozhodl kamarádům předvést sprint vedle auta, které právě řídil. V domnění, že takovou rychlostí se běžně běhá, otevřel dveře a vystoupil. Rychle ubíhající asfalt mu ale okamžitě podtrhnul nohy.
A výsledek? Druhý den zemřel na těžká zranění hlavy v blízké nemocnici. Jeho běžecké geny tak navždy z lidského genofondu vymizely.
Listopad 2001 – Finsko
Nulový respekt
Jednou z mylných představ některých řidičů je ta, že rozjeté auto zastaví doslova »na pětníku«. Myslel si to i jednadvacetiletý Fin.
Co se stalo? Mladík se rozkročil uprostřed dálnice v domnění, že zastaví některé z projíždějících aut, aby mu jeho řidič daroval trochu benzinu.
A výsledek? První auto, které bylo díky přiopilému Finovi donucené zastavit, bylo sportovní audi. Těsně předtím ho ale ve vysoké rychlostí přejelo a dalších šedesát metrů táhlo pod nárazníkem. Samozřejmě nepřežil.
Březen 2001 – Nový Zéland
Rychlostní rekord v popelnici
Po divoké jízdě v nákupním košíku či kolečkovém kontejneru na odpadky sní nejedno malé děcko. Komu vydrží touha řídit nějakou tu popelnici, většinou si jako plnoletý udělá řidičák a koupí auto. Ana (19) z novozélandského Dunedinu se ale chtěla svézt v opravdovém kontejneru.
Co se stalo? Pro poslední adrenalinovou jízdu si vybrala skutečně vhodnou ulici jménem Baldwin Street. Ta se totiž pyšní zápisem v Guinessově knize rekordů jako nejpříkřejší ulice na světě. Krátce po půlnoci si společně s kamarádkou do popelnice vlezly a vyrazily.
A výsledek? Jejich jízda skončila už po padesáti metrech nárazem do zaparkovaného návěsu. Rozmašírovaná hlava nedala Aně šanci na přežití. Její kamarádka ale mohla příběh znovu vyprávět, protože těžká zranění hlavy přežila.
Prosinec 1997 – Brazílie
Letadlo má vždy přednost
Že přistávací dráha patří pouze letadlům, vědí všichni. Ne všichni Brazilci tohle pravidlo ale dodržují. Třeba člověk na bicyklu nemá proti desítkám rozjetých tun letadla šanci.
Co se stalo? Marcelo (25) si zřejmě spletl ranvej s cyklistickou stezkou. S walkmanem na uších se po ní projížděl tak dlouho, že si ani nevšiml přistávajícího tryskáče.
A výsledek? Souboj cyklista–letadlo zaplatil Marcelo životem, letadlo odrolovalo s rozbitým křídlem a motorem.
