Nejslavnější kuchař světa Jamie Oliver: Jsem pošuk na plný úvazek!

Proslavila ho vlastní kuchařská show »Kuchař bez čepice« – v originálu Naked Chef (dvojsmyslný výraz, který může znamenat »nahý«, ale i »prostý« – spíše než o nahotu tu ale šlo o jednoduché recepty). Dnes zná Angličana Jamieho Olivera (32) celý svět. Je největší kuchařskou celebritou planety.

A proč je populárnější než hvězdy showbyznysu? Proč se jeho vtipům smějí miliony diváků na celém světě a proč se jeho kuchařské show vysílají v 60 zemích? Proč do jeho restaurací Fifteen chodí obyčejní lidé, stejně jako Brad Pitt (43) nebo Bill Clinton (59) ? Proč se jeho knihy jednoduchých receptů prodávají v milionových nákladech? Proč se na něj 5 minut díváte v televizi, a už sami hledáte vařečku, vytahujete pánev a máte pocit, že vaření je ta nejzábavnější věc na světě?

Tenhle rozcuchaný přidrzlý kluk v ošoupaných teniskách, kostkované košili a roztrhaných džínách, do nichž si při vaření utírá ruce od oleje, je totiž úplně normální! Všechno u něj vypadá tak nějak nedbale, lehkovážně a úplně snadně. Žertuje v televizi o své manželce, které láskyplně říká »moje stará«, k tomu nahrubo krájí cibuli, ledabyle chrstne na pánev olej a vy máte pocit: Tohle přece svedu taky, vždyť na tom vaření nic není!

Pořád se bezstarostně směje, vaří s obrovským nadšením, ale zároveň jednoduše, jeho recepty se snad ani nedají zkazit. Žádné složité omáčky a exotické ingredience – stačí přece cibule, česnek, rajčata, lilek, houby, nějaké to maso, trochu sýra, a za deset minut už se vám sbíhají sliny. Sám říká: „Nebojte se při vaření ničeho, a hlavně ne sami sebe!“ Používá slang uličníků i sprostá slova. A přitom si roztomile šlape na jazyk – v šesti letech mu totiž lékaři poškodili při operaci krčních mandlí nervy na jazyku.

Miluje zdravou kuchyni italského venkova, hodně používá těstoviny, olivový olej, čerstvou zeleninu, bylinky. Naučil Brity, že existuje koření. Že se můžou skvěle najíst i doma, nejen v drahé restauraci. Že k tomu, aby udělali lahodnou večeři za 15 minut, nepotřebují konzervy a mražené polotovary. Jak uvařit špagety, aby byly jako z nejlepší italské pizzerie. Že vaření je zábava…

A co všechno na sebe už tenhle kuchař se zlatýma ručičkama prozradil? Vybrali jsme nejzajímavější odpovědi z několika rozhovorů, které v poslední době poskytl médiím…

Liší se nějak Jamie v soukromí od Jamieho, jak ho známe?
„Ani náhodou. Stejnej poděs! Miluj mě, nebo nenáviď, všechno, co dělám, dělám upřímně.“

Jste spíše moderátorem, kuchařem, či byznysmenem?
„Byznysmenem, jednoznačně! Už v jedenácti jsem si od kamarádů ve škole pronajímal skříňky na oblečení. Ty jsem zaplnil různými dobrotami, které jsem pak prodával. Brzy jsem si vydělal 30 liber za týden (1230 Kč). Když k tomu připočteme ještě peníze za práci, kterou jsem dělal pro svého tátu, majitele hospody… Mysleli si o mně, že jsem namyšlený spratek. Mohl jsem mít vše, co jsem chtěl. Ale můžu upřímně říct, že jsem si vydělal každičkou penny.“

Co by každého mělo napadnout, když se vysloví vaše jméno?
„Přístupný, zábavný, obyčejný.“

Posloucháte při vaření hudbu?
„Pořád. Samý starý pecky, co jsem poslouchal už před lety. Happy Mondays, Stone Roses, Oasis, Coldplay, Rolling Stones, The Cure. Nemusím moc americkou hudbu. Dřív jsem měl rád Nirvanu.“

Moment ve vašem životě, který vás nejvíce inspiroval?
„Bylo to před třemi roky v Londýně před obchodem s čokoládou. Seděl tam bezdomovec a jedl chléb Poilane, který se vyrábí v Paříži a, víte, je to ten nejdražší chleba na světě. Zeptal jsem se ho, jak k němu přišel, a on na to, že si ho koupil za všechny vyžebrané peníze. To bylo úžasné! Ten den změnil celý můj život. Dokonce jsem o tom napsal povídku.“

Je něco, co byste nikdy nepozřel? Jídlo, co se vám hnusí?
„Jo, různý genitálie třeba. Nemám rád býčí koule, psí sperma. Už jsem to jednou jedl a fakt mně to nechutnalo. Abych řekl pravdu, nemám rád ani dršťky, myslím, že to chutná jako sračka. Nebo kuřecí nožičky. Nikdy jsem nechápal, jak to někdo může jíst. To musíte být fakt úplnej blbec a mít skutečně velký hlad, abyste něco takového pozřel. Nechutnají mi párky, ani tlačenka.“

Čekal jsem, že řeknete nějaké normální jídlo, třeba cibuli…
„Ne, normální jídlo mám rád. Jím všechno. Sním třeba i jazyk, když se dobře upraví. Ovšem, kdybych někdy umíral hlady, snědl bych i ty věci, co jsem jmenoval dříve. Ale raději bych to nedělal.“

Jaká je vaše oblíbená kuchařská technika?
„Pečení. Rád peču maso, zeleninu a brambory dohromady. Prostě to šoupnete do trouby a pak jen sledujete, jak se to mění k lepšímu. Mezitím můžete s kámoši do hospody na pár piv, a když se vrátíte, je hotovo. Žádná fuška.“

Vaše kuchařky jsou oblíbené i u mužů. Jak si to vysvětlujete?
„Možná je to tím, že jsou ti chlapíci strašný nemehla, a tak jim je jejich přítelkyně kupují s přáním, že se něco zlepší. Ale nejsem si jistý.“

Jaký je váš tip na romantický pokrm, kterým si pánové získají srdce svých vyvolených?
„Upřímně, myslím, že jakékoliv jídlo z jakékoliv mojí kuchařky. Ani nemusejí chodit nakupovat ty ptákoviny jako ústřice, paštiky, raky a kdovíjaký afrodisiaka. Uvařte třeba rybu s bylinkami a nakrmte jí svou partnerku. Jednoduché, ale účinné.“

Jak jste se vlastně k vaření dostal?
„Jsem z jedné vesnice kousek od Londýna. Táta měl kriketovou hospodu a já se tam v kuchyni odmalička motal. V devíti jsem škrábal brambory, v jedenácti krájel zeleninu, v šestnácti už vařil. Ten rok jsem šel na školu cateringu, i když jsem napřed myslel, že prorazím jako bubeník s kapelou Scarlet Division. Pak kuchařská stáž ve Francii...“

A kdy přišel den, který změnil váš život?
„Tři roky jsem pracoval u známých šéfkuchařek Rose Grayové a Ruth Rogersové v londýnské restauraci River Café. Ty dámy mě naučily všechno. A pak jednou v noci točila televize o River Café dokument a já k tomu přišel jen proto, že kuchař, který měl mít službu, si domluvil rande s číšnicí z vedlejší restaurace. Po odvysílání pořadu začaly telefony doslova drnčet. Nabídli mi pak vlastní televizní show. A já to vzal. Jo, šlo mi tehdy hlavně o peníze. Dřel jsem 16 hodin denně, i moje žena tvrdě pracovala, přesto jsme byli pořád švorc. Nic jsme neušetřili.“

Vaše další televizní show se pak jmenovala Jamieho kuchyň. Šlo o dokument, jak budujete svoji první vlastní restauraci. Dal jste jí jméno Fifteen, tedy Patnáct, podle počtu mladých problémových lidí z okraje společnosti, které jste v ní zaměstnal a naučil vařit. Pak vznikly stejným způsobem další stejnojmenné restaurace nejen v Anglii, ale i v Austrálii, Holandsku... Jak jste na to vůbec přišel?
„Ti mladí lidé, skoro ještě děti, nic neměli. Rvali se, brali drogy a brzy by začali krást. Frustrovaní z toho, že nic neumějí. Britská vláda zavřela všechna místa, kde se mohli naučit nějaké řemeslo. Ne každý má nadání jít na vysokou školu. A proto dnes třeba v Anglii neseženete šikovného zedníka. Přitom abyste uměli vařit, nepotřebujete jedničku z matematiky. Já se taky blbě učil. Dyslektik, nejhorší ze třídy ve všech předmětech, k tomu tlusťoch… Každý ale může být užitečný. A když jste užitečný, roste vaše sebevědomí a začnete dělat dobré věci. Spousta z těch děcek jsou dnes skvělí kuchaři. Vaří pro celebrity. Můj táta to ve své hospodě dělal stejně – posbíral po vesnici největší uličníky a dal jim v hospodě práci. A oni se pak doma chlubili: »Mami, ten chleba, co jsi koupila, jsem pekl já…« Nebo přišli domů a řekli: »Dnes ty špagety uvařím já.« Každé dítě má obrovskou radost, že něco umí.“

Proč to ale pro ně děláte? Je vám jich líto?
„Rád pomáhám. Hlavně kvůli sobě. Když vidíte, že jste někomu změnil život – to je věc! A taky: až za pár let nebudu mít do čeho píchnout, určitě mi vždycky někdo z mých kluků dá práci!“ (smích)

V pořadu Jamieho kuchyň byla ale i scéna, kdy odbíháte řešit životní krizi jednoho ze svých studentů a vaše manželka Jools jen stojí a bezmocně křičí do tmy: „A co já?“
„Jo, měli jsme krize, ale od doby, co se nám narodily holky, se snažím být doma co nejvíc. Mám ročně sedm týdnů dovolené a volné víkendy – který šéfkuchař si tohle může dovolit? (smích) Jools by chtěla, abych byl doma ještě víc, ale to by naše manželství zničilo. Zbláznila by se ze mě! Jsem hyperaktivní, když dostanu nápad na recept, klidně vstanu ve dvě v noci a jdu ho vyzkoušet.“

Co ještě Jools na vás vadí?
„Že ležím ráno dlouho ve vaně. A že ji pořád zastavují na ulici lidi a chtějí si o mně povídat. Hlavně ženy. Ty mě milují. Ale pro dost mužů jsem nafoukaný, arogantní idiot. Jde o sortu chlápků, kteří říkají: Jenom kvedlá vařečkou a za to dostává miliony, to je skandál!“

Máte dvě dcery: Poppy Honey (5, v překladu Makový med) a Daisy Boo (4, Sedmikrásková Boo). Chcete mít ještě další děti?
„Malá Poppy se někdy zmíní, že by maminka měla mít další děťátko. Ale mluví jen o holčičce. Když jí řeknu: »A co třeba chlapeček?«, tak obě s Daisy začnou pištět: »Žádný chlapečky! Žádný odporný chlapečky!« Jo, žiju v ženském světě. Představte si, zakazují mi i sledovat fotbal! Moje ženy mi půjčily televizní ovladač jen po dobu mistrovství světa.“ (smích)

Takže – bude další dítě?
„Jools by chtěla čtyři děti, ale já si myslím, že jde o kvalitu, ne o kvantitu. Mít čtyři děti a dva hodně zaneprázdněné rodiče je trochu sobecké. Chtěl bych rok počkat. Miluju víkendy, kdy se starám o holky. Vaříme spolu a pak to jíme. Zbožňuju to. A radím všem rodinám – kupte si jídelní stůl! Podle mě by měl každý aspoň jednou za týden svolat rodinu ke stolu, najíst se spolu a povídat si u toho. Tohle je komunikace, ne playstation, mobil nebo iPod.“

Jste známý tím, že jezdíte na skútru. Je to už téměř taková vaše »poznávací značka«…
„Mám rád riziko. Jezdit opatrně, to mě nudí. Jsem prostě pošuk na plný úvazek! Navíc třeba helma je úžasná pro vytvarování účesu. Když si ji sundám po hodině jízdy, mám na hlavě úplné »afro«.“ (smích)

Co o něm možná nevíte...

• Jeho majetek činí kolem 58 milionů liber (přes 2,4 miliardy korun).
• Jeho slavné talíře, podnosy a zapékací misky se kompletně vyrábějí v Česku. Drtivá většina z nich v porcelánce v Klášterci nad Ohří, která je součástí společnosti Karlovarský porcelán.
• Jeho jediným koníčkem vedle vaření je hra na bubny.
• Královna Alžběta II. mu za jeho kuchařské umění udělila Řád britského impéria, jenž ho opravňuje k použití titulu Sir.
• Je velký kamarád s Bradem Pittem. Jak se seznámili? Když byl slavný hollywoodský herec ještě ženatý s Jennifer Aniston, nechal pro Jamieho poslat do Anglie letadlo, aby jim v Los Angeles uvařil romantickou večeři…
• Se svojí pojízdnou kulinářskou show obráží jeviště divadel po celé Británii, Austrálii i na Novém Zélandě.
• Dělá reklamu řetězci supermarketů Sainsbury´s, australským potravinám Pam´s a vínům Yalumba.
• Má i dost odpůrců. Třeba kvůli tomu, že v televizní show podřízl živou ovci, kterou pak upekl, či že nevybíravě nadával matkám, které dávají dětem do školy nezdravé svačiny.
• Nyní se snaží vylepšit stravování ve školních jídelnách. Vyvezl desítky kuchařek z londýnských škol na tábor, kde jim vysvětloval, že čerstvé suroviny a zdravá jídla neznamenají práci navíc. V reklamním klipu se změnil na tlusťocha varujícího před tím, co vyroste z malých Britů, když budou dál jíst tučná a nezdravá jídla. Britská vláda díky němu dala nyní na program zlepšení školního stravování dva miliony liber.