Eliška Balzerová (72) prožívá složité období na jevišti i v soukromí...

Prožívá podobné pocity na jevišti i v soukromí! Eliška Balzerová (72) je rozená optimistka, která se nástrahami osudu nenechala nikdy zastrašit. Teď je však její život prostoupen obavami a nejistotou. Ty prožívá jak ve ve hře Holky jako květ, tak doma. Prozradila totiž, že se na vlastní kůži přesvědčila, jaké to je pocítit strach, když se stane něco nejbližšímu milovanému člověku.
Eliška Balzerová od září exceluje v pražském Studiu DVA ve hře s názvem Holky jako květ. Od té doby je představení pořád vyprodáno a sklízí samou chválu. Místy komedie, ale především drama diváky pokaždé rozpláče. Balzerová do hry totiž vnáší kus svého života. A je to pro ni opravdu očistec! Stejná hra se sice hrála již před deseti lety, jenže tehdy Eliška neprožila to, co nyní v obnovené premiéře. Po deseti letech se její život obrátil naruby. Nyní to, co zažívá její postava babičky Kay, dnes už důvěryhodně zná. Kay v dramatu pečuje o svého nemocného manžela. A ze slov Balzerové vyplývá, že podobnou situaci už zažila i na vlastní kůži. „Vzpomínám si, že před těmi deseti lety jsme byly na první čtené zkoušce a s Ivou Pazderkovou jsme se v jednom místě obě rozplakaly,“ svěřila Balzerová s tím, že režisér jim tehdy řekl, že plakat mají diváci a že ony to musí překonat s humorem. Eliška si jeho slova vzala k srdci, přesto se i nyní vždycky na tom samém místě zasekne. „Je to v místě, když říkám pasáž: »Kdyby se mu něco stalo, tak to nepřežiju…« A zažila jsem ve skutečnosti, že se mu něco stalo, a přežila jsem to…“ přiznala otevřeně svojí někdejší studentce Tereze Kostkové v rozhlasovém pořadu Blízká setkání. Z jejích slov jasně vyplynulo, že prožila období, kdy se bála o svého manžela Jana Balzera (80), podobně, jak je to napsané ve hře. Pokaždé se to sice snaží přejít s úsměvem, jak jí to tehdy řekl režisér, ale snadné to pro ni rozhodně není. Už totiž po těch deseti letech dobře ví, o čem její postava mluví a co prožívá. „Vždycky, když to říkám, tak to je docela těžké, ale snažím se to přejít s úsměvem…ale také vím, že diváci už z kapsy vytahují kapesník. Přesně to místo – »kdyby se mu něco stalo, tak to nepřežiju« – je pro mě teď moc složité překonat. Uběhlo deset let od té doby, co jsem to říkala poprvé, a mnohé se za tu dobu stalo,“ vysvětlila herečka. Do podrobností však už zacházet nechtěla, bylo vidět, že je to pro ni opravdu citlivé téma.
On ji změnil
Jak Balzerová svěřila, není sama, pro kterou se hra stala do jisté míry skutečností. Podobně je na tom i Iva Pazderková (41). „Iva má také místo, kde se zasekne. Ona se totiž kdysi velmi tragicky rozcházela s přítelem a bylo to pro ni moc složité. A to v té hře je také. Rozchází se s někým, kdo jí hodně leží na srdci. Na tom místě se pokaždé zastaví a uvědomí si, že i to lze přežít,“ vysvětlila Eliška Balzerová, která je jasným příkladem toho, že najít lásku na celý život je možné. Se svým manželem, filmovým producentem Janem Balzerem spokojeně a šťastně žijí už téměř padesát let. Je její velkou oporou a život bez něj si nedokáže představit. Proto je pochopitelné, že kdyby se mu něco přihodilo, Elišku by to zničilo. „Potkala jsem toho pravého. Mám prostě štěstí, že mám vedle sebe celý život chlapa, který je moudrý, ví si rady a žádná prkotina mu nemůže rozhodit život,“ nešetřila chválou na adresu svého chotě, který ji také mnohé naučil a dokonce ji změnil. „Můj muž mě hodně ovlivnil. Já jsem byla taková zarputilá moravská palice a on mě naučil dívat se na věci s nadhledem a humorem. Zasmát se sám sobě je někdy nejlepší řešení. A když si tohle uvědomím, jsem moc ráda, že mám stále svého muže,“ přiznala Balzerová, která má s manželem dvě děti. V roce 1974 se manželé vzali a o dva roky později se jim narodil syn Jan, který je farmaceut. V roce 1983 přišla na svět dcera Adéla, která pracuje jako divadelní dramaturgyně. I když byly děti malé, herečka věděla, že se na svého muže může spolehnout. Pomáhal jí a ona se věnovala své práci. „Uměl všechno! Nebál se ani mrňavých miminek, koupal je, krmil, prostě všechno. Já večer často hrála, takže to bylo na něm. Když jsem se o jedenácté večer vracela, děti byly nakrmené, vykoupané a spokojeně spinkaly v postýlkách. Dneska je bezvadnej hlídací dědeček,“ prozradila Balzerová.
Bolest kvůli mamince? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 47.