Krvavá lázeň v NHL: Slovenskému útočníkovi podřízli hrdlo! Bruslí!

> Slovák Zedník málem vykrvácel!
> Spoluhráč mu bruslí podřízl hrdlo!
> A Špaček na to zblízka koukal...

Slovenský hokejista RICHARD ZEDNÍK (31) se zvedá z ledu a chvatně odjíždí k vlastní střídačce a za sebou zanechává obludnou krvavou stopu. Rudá krev mu crčí přímo z krku. Spoluhráč Jokinen mu při nešťastném střetu přeťal bruslí tepnu!

Deset minut do konce, v rohu kluziště buffalské HSBC Areny se odehrává tuctová mela o volný puk. Jokinen v klinči s MacArthurem ztrácí balanc, kácí se, jedna noha mu letí vzhůru. Brusle se podobá sekeře hozené indiánským bojovníkem. Fin nemůže tušit, že za ním právě projíždí spoluhráč Richard Zedník. Jen na zlomek vteřiny se nabroušený nůž potká s krkem nic netušícího Zedníka. I on se řítí na led, dopadá ale už do kaluže krve. Takovým tryskem rozpumpované srdce tlačí krev obludnou ránou.

Slovenský útočník neztrácí duchapřítomnost, zvedá se a spěchá ke střídačce. Tam jsou lidi, kteří mu mohou poskytnout první pomoc. Prsty do rány ihned zabořil masér Dave Zenobi. „Už po té chviličce byl od hlavy k patě celý od krve!“ popsal jeden z členů týmu Panterů.

Ihned se seběhly lékařské týmy obou mužstev a pokoušeli se zabránit tomu, aby Zedník na místě vykrvácel. „Nic horšího jsem při hokeji ještě neviděl,“ prohlásil brankář Buffala Ryan Miller. „Stál jsem takových pět šest metrů od toho a byla to scéna jako z Tarantinova filmu. Brrr,“ chvěl se hrůzou dlouho po zápase. Ještě lepší výhled měl pak český obránce Jaroslav Špaček, který Zedníka stínoval po jeho pravém boku. „Strašné. Strašné…,“ hledal slova. „Viděl jsem, jak v Nashvillu podřízla brusle zápěstí Robertu Schnabelovi, ale tohle bylo daleko horší. Tady šlo o holý život!“

To Jokinen žil ještě pár chvil v sladkém nevědomí. Vůbec netušil, že to byla právě jeho brusle, co Zedníkovi podřízla hrdlo. Když zraněný zmizel v kabině, sám se vnutil k monitoru mezi střídačkami a nechal si pustit záznam. „To byla moje brusle? Byl jsem to já? Panebože…,“ pokoušely se o něj mrákoty.

Pořád ještě v hokejové zbroji naložili Zedníka do sanity a odfrčeli s ním do nemocnice, kde byl ihned operován. Zápas byl na 15 minut přerušen, pak se týmy usnesly, že zbývající desetiminutovku dohrají. „Můžete se burcovat: Jdeme, obrátíme to pro Richarda! Ale za sebe říkám – byl jsem myšlenkami úplně jinde...,“ pronesl Jokinen po prohře 3:5.

Vedení Panterů okamžitě vypravilo letadlo, aby za zraněným mužem dopravilo vystrašenou manželku Jessiku. Na místě už ji čekaly dobré zprávy. „Pacient je stabilizovaný a odpočívá. Brzy bude schopen transportu domů,“ uvedl mluvčí Buffalo General Hospital.

Vůjtek: Dýchal jsem tváří

PRAHA/OSTRAVA (jík) – Psalo se 20. září 1999. Celek zámořské hokejové NHL Atlanta Thrashers otevíral novou halu přípravným zápasem s New York Rangers. Na ten den nikdy nezapomene český útočník VLADIMÍR VŮJTEK (35). Dvě minuty před závěrečnou sirénou se svalil na led. Kolem něj se rozlévala krev. Brusle Rusa Valerije Kamenského mu rozřízla pravou tvář. „Náš bek ho podrazil v momentě, kdy jsem si jel pro puk,“ říká útočník.

Dodnes jeho tvář zdobí jizva, však ho také sešívali několik hodin. „Doktor říkal, že počítal do dvou set. Pak se na to vykašlal,“ vzpomíná Vůjtek. „Byl jsem při vědomí, ale nevěděl jsem, co mi je. Nebolelo to, šlo o čistý řez. Pamatuji si, jak mě kustod vedl z ledu do kabiny, na ránu mi přiložil ručník,“ říká. V kabině se chtěl kustod podívat, co se vlastně stalo. „Jak oddělal ručník, byl celý od krve. Tryskala ze mě na všechny strany. To byla síla.“

Bolest prý necítil, jen si uvědomoval, že v hledišti sedí jeho manželka, která přiletěla den před zápasem. „Viděla pořádnou zabijačku,“ směje se Vůjtek a dodává: „Docela drsný bylo, že když jsem se nadechl, šel mi vzduch tváří. Říkal jsem si, že to není úplně v pořádku.“

V pořádku nebyla ani cesta do nemocnice. „V hale bylo všechno nové, hledali, kde co je. A když jsme odjížděli záchrankou do nemocnice, zastavil nás vlak. Jak se vyjelo z haly, byly tam ještě na parkovišti koleje. Zapsali si, že tohle musí vylepšit. Vychytávali mouchy,“ prozrazuje Vůjtek, že ani v Americe všechno nejde lehce.

Minuty hrůzy

BŘEZEN 1989: brankář Bufala Clint Malarchuk měl prý velkou kliku, že chytal v brance, která byla blíž k sanitce. Steve Tuttle ze St. Louis mu přeťal bruslí žílu na krku, k zašití bylo potřeba přes 300 stehů.

ŘÍJEN 1995: švédský hokejista Bengt Akerböm (28) z mužstva Mora vykrvácel poté, co mu spoluhráč nešťastnou náhodou prořízl tepnu.

BŘEZEN 1998: český bek Libor Procházka si prožil chvíle hrůzy poté, co ho během zápasu jeho AIK Stockholm s Färjestadem zasáhla do krku soupeřova brusle jen několik milimetrů od tepny.

LEDEN 2002: v duelu s Montrealem ucítil útočník Vancouveru Jan Hlaváč ostrou bolest na krku, pod sebou uviděl kaluž krve. Lékař potřeboval 12 stehů a Hlaváč zápas po návratu z nemocnice dohrál.

Foto Aha! – Denisa Hamerníková, AP, ISIFA, NHL, IT, repro ČT 24