Dožívá se 100 let Mezi nejvzácnější patří želva horská, která zřejmě není v žádné ze zoo v Evropě. Je to největší pozemní asijský druh, jejíž krunýř dorůstá do délky 70 až 80 centimetrů. Dožít se může i stovky let.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová
S ostruhami Býložravá suchozemská želva ostruhatá je nejmohutnějším původně africkým druhem a po želvě sloní a obrovské je to třetí největší želva ve světě. Její krunýř dosahuje délky přes 80 centimetrů.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová
Vousatá Želva Hilarova, zvláštní svými vousky na bradě, byla pojmenovaná podle francouzského zoologa. Obývá především Brazílii. Žije ve vodě a živí se hlavně rybami. Hojný má 13 ročních mláďat.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová
Uloví aligátora Vodní želva kajmanka dravá je schopna i přes svůj neohrabaný pohyb ulovit mládě aligátora. Kdysi byla využívána k hledání těl obětí ve vodních plochách. Jako mrchožrout pozře i lidské maso.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová
Želva nebo had? Dlouhokrčka australská je želva, jejíž krunýř bývá dlouhý až 30 centimetrů a stejné délky může dosahovat i hlava a krk. Loví menší ryby, kterých se zmocňuje výpadem hlavy podobně jako had.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová
Stáhne se do krabičky Želva krabičná se vyskytuje v Americe a je považovaná za přechodnou formu mezi vodními a suchozemskými. Spodní část krunýře je kloubovitě spojena chrupavkou, želva tak umí svůj krunýř uzavřít jako krabičku.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová
Má prasečí rypáčkek Karetka novoguinejská žije v jižních oblastech Nové Guineje a v severní Austrálii. Má plochý krunýř, čenich protažený do tvaru připomínajícího prasečí rypáček a končetiny jako pádla.
|
Foto Aha! – Jitka Pecharová