Jak se popravovalo na Pankráci!

Popravy Pankrác | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

Gilotinu nacisté hodili z Karlova mostu, později ale byla vylovena. | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

1977 Naposledy o hlavu přišel vrah Hamida Djandoubi. | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

Židle a stůl pro komisi, která v letech 1943 až 1945 dohlížela nad výkonem trestu smrti. Vedle sebe seděli německý nacistický státní návladní, vedle něj přednosta německé soudní věznice Richard Sauerbruch, funkcionář NSDAP, aby měla poprava politický dohled, zapisovatel a lékař, který podepisoval úmrtní list. | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

Rakve v místnosti, kde nechávali těla vykrvácet. | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

Popravy Pankrác | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

Dopisy na rozloučenou z věznice pašovali v kufrech popravených. | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara

I když to její název napovídá, gilotinu nevynalezli ve Francii. Stroje fungující na podobném systému měli v Německu, Velké Británii i Itálii už ve 13. století, sestrojení se připisuje Němci Tobiasi Schmidtovi. Označení se rozšířilo poté, co ji jako nástroj na humánní zabití propagoval lékař Joseph Ignace Guillotin. Chtěl, aby se lidem všech vrstev dostalo stejně důstojné smrti. | Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, ara