Vdova po Radoslavu Brzobohatém (†79), Hana Gregorová (70), si z ničeho vrásky nedělá. Dokonce ani z anonymních komentářů, které se k její osobě vyjadřují nevybíravým způsobem. Co vzkázala hejtrům? Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Tak sebevědomí má Hana Gregorová na rozdávání. Posilněna miliony za prodané divadlo Radka Brzobohatého, tedy Bohužel a prodejem domu si myslí stejně své. Kde bylo její sebevědomí, když začala s Koptíkem, který byl mladší, než její děti. Hodně trapné.
Její cit: „Když někoho neznám, tak se přece na jeho adresu nikdy nemůžu vyjadřovat.“.. Tak tohle vždy neplatí. Vždyť na to jsou diskuse pod články, aby se v nich čtenáři vyjádřili – k tématu z článku, čili momentálně k p. Hane G.. Samozřejmě, že si oni napíší své o lidech o kterých čtou i když je osobně nemusí znát. Vulgarismy by si měly odpustit a pokud ne - adminové mají mazat. P. Hana si múže stěžovat jim – adminům. Když já teď použiji její slova a napíšu o ní například - "Účast na seriálu Hranice nezaručuje u mě známku kvality - kvalitního člověka." Bude se jí to líbit ? Doufám, že ano, protože k tomuto názoru mě inspirovala ona – názorem na jeji nevěstu č. 2 Taťánu K. Nebo další její názor na nevěstu č. 1, ale obrácený k ní : „Mysleli jsme si doma, že má Ondřej K. navíc. No snad mu pojedeme na další svatbu.“ .. Možná nebudu teď v jejích očích hejterem.. Ale kdyby ano, pak by měla sebavědomá p. Hana s nadhledem tímto slovíčkem označit i sebe.
V jistém smyslu má Gregorová pravdu. Ovšem to, jak se prezentuje na veřejnosti, jaký je nyní její soukromý život a jak stále a stále dokola chválí svého syna, se dá usoudit, že je to rázná, nekompromisní a nepříjemná osoba.
Naopak. Když člověk někoho osobně nezná, není zaujatý, může být nestranný. Málokterá kamarádka jí upozorní na nějakou chybu. Na něco, co se jí na ní nelíbí. Ti cizí lidé to udělají.
Čímž ovšem neobhajuji hatery, kteří si chodí do diskusí pouze vylévat své frustrace.
Ale pokud je kritika konstruktivní, může dotyčného kritizovaného někam posunout.
