ROZHOVOR Hezucký: Jak je mi znovu vedle Leoše!
Hezucký se těsně po včerejší Ranní show svěřil deníku Aha! se svými pocity i s tím, proč se vlastně vydal do rádia.
Včera jste přece jen dorazil do rádia. Co vás k tomu vedlo?
„Moje podmínka byla taková, že se Leoš omluví mně a posluchačům. Ale ne jen tak ledabyle – omlouvám se. Mělo jít o veřejnou omluvu, u níž bych uvěřil, že je opravdová.“
A to se stalo?
„Od rána jsem poslouchal rádio a po necelých dvou hodinách jsem si řekl, že to Leoš myslí opravdu vážně, takže jsem odjel do rádia.“
Co předcházelo jeho rannímu melodramatu?
„V neděli jsem měl schůzku s programovým ředitelem. Řešili jsme vše okolo této situace. Domlouvali jsme se na podmínkách, za kterých se vrátím do Ranní show.“
A jaké podmínky to byly?
„Trval jsem na omluvě a na tom, že se už nikdy nebude nic podobného opakovat. Podobnou situaci už bych neakceptoval a doufám, že k tomu nebudu mít důvod. A kdyby ano, už bych to řešil úplně jinak.“
Jaké bylo setkání včera ráno ve studiu?
„Leoše můj příchod zaskočil. Bylo to velmi rozpačité. On se mi omlouval nejen v živých vstupech, ale i mezi vstupy.“
Setkal jste se s ním o víkendu?
„Leoš mi volal, psal textové zprávy. Ale já jsem na ně nereagoval. Chtěl se se mnou sejít, já jsem ale neměl chuť. Chtěl jsem si vše nechat projít hlavou.“
Kdyby to dopadlo jinak než omluvou, odešel byste z rádia?
„Byla to jedna z variant. Kdyby se neomluvil, dnes bych podával výpověď.“
Cítíte v sobě ještě nějakou zlobu?
„Ani ne, ale mrzí mě, jak daleko to došlo. Nejhorší je, že si ublížil víc, než to ublížilo mně. Alespoň podle diskusí na internetu. Lidé ho hrozně odsoudili.“
Co vás na celé té kauze nejvíce mrzí?
„Asi to, že lidé museli poslouchat něco, co mělo zůstat jen mezi námi.“
Jak to teď funguje mezi vámi a Leošem?
„Musíme to nějak udržet. Leoš dva dny velmi přemýšlel nad tím, co udělal za blbost. Myslím, že ho to velmi mrzelo.“
Řekl byste o něm, že je to pořád váš kámoš?
„Jsme spolu třináct let, musíme spolu pracovat, tudíž spolu musíme i vycházet. Až nebudeme závislí na spolupráci, bude třeba všechno úplně jinak.“
