Zvířecí gurmáni: Nejmlsnější jazyk světa měří 30 cm!
PRAHA – Jsou vybíraví a mlsní. Kdyby měli sníst něco jiného, než si oblíbili, někteří raději zemřou hlady. Život kulinářských fajnšmekrů není ve volné přírodě lehký. V zajetí jsou zase »oříškem« pro chovatele. K pojídání specialit používají i zvláštní techniky. Nedělní Aha! hledalo nejmlsnější z mlsných!
Hrabáč kapský
Chutnal mu až 78. recept
Zbožňují mravence a všekazy a ještě si mezi nimi vybírají. Miniaturní kořist loví 30 cm dlouhým lepkavým jazykem a pořádně se u toho nadřou. „Musí s ním hbitě kmitat. Hmyz, který se jim na něj nalepí, vtáhnou do bezzubé tlamy. Přejedou s ním přes zvláštní rýhy na patře a tím částečně hmyz rozdrtí, aby nebyl tak tvrdý,“ objasňuje zooložka pražské zoo Romana Anděrová. Hrabáči, kteří se dostali do Prahy z Holandska, trápili chovatele svou mlsností dva měsíce. Jejich ochránci se jim snažili »vařit« kaši přesně podle receptu, který jim poslali kolegové. „Možná u nás jinak chutná voda nebo některá z ingrediencí. Dva měsíce nežrali. Vyzkoušeli jsme 78 receptů, než se do jídla pustili. A to si ještě každý vybral něco jiného,“ vzpomíná Anděrová. Jeden si zamiloval »lepivou kaši« z mléka, medu, rozmixovaného masa a syrového vajíčka. Když to viděl druhý, »říkal fuj« a nechal si servírovat suchou směs, ve které převažovali drobouncí mouční červi a byla v ní hodně naměkko vařená rýže. „Červi museli být do velikosti 1,5 cm, větší odmítal. Ten, co miloval kaši, se jich pro změnu bál,“ dodává zooložka.
Vizitka hrabáče
Žije v Africe, na jih od Sahary, hlavně však v JAR. Tělo má dlouhé 180 – 220 cm i s ocasem, vysoký bývá kolem 60 cm. Váží až 80 kg. Po sedmiměsíční březosti rodí jedno mládě. V zajetí se dožívá až osmnácti let.
Plameňák
Červeň čerpají z korýšů
Na vybraný jídelníček si potrpí i plameňáci. Mezi jejich oblíbené lahůdky patří zejména korýši, vodní řasy a potěr. Tyto organismy obsahují velké množství karotenu. Ten plameňáci ukládají v peří a pak se pyšní nádherným růžovým až červeným zbarvením. Jako labužníci se projevují už i jejich mláďata. Trávit dokážou jen hmotu bohatou na bílkoviny, která připomíná jogurt a vzniká ve voleti obou rodičů. S ní potomkům otec i matka předávají první dávky karotenu. Sami přitom dočasně vyblednou.
Vizitka plameňáka
Žijí na území Afriky, jihozápadní a jižní Asie, jižní Evropy i americkém kontinentě. Jsou 120 – 140 cm vysocí a váží 2 – 4 kg. Rozpětí křídel je 140 – 170 cm. Páří se hromadně, aktu se účastní i několik tisíc ptáků.
Tapír
Samice vyžadovala kůrčičku
Vybíravý je i tapír. Ti mají rádi hodně zralé spadané ovoce a jen měkké lístečky a výhonky, žádné tvrdé listí. Chutná jim i kůra, protože je příjemně nahořklá, nesmí být ale zase moc. Kdyby ošetřovatelé ovoce utrhli, poznají to a žrát ho nebudou. „Speciální chutě měla jedna naše samice. Dostávala krouhanou zeleninku, seno, trávu s vojtěškou a k tomu jako všichni tapíři vařenou rýži. Na rozdíl od nich ji ale odmítala žrát z misky. Museli jsme ji zapéct do kulatého koláče, aby měl kůrčičku, pak teprve byla ochotná to pozřít,“ líčí zooložka.
Vizitka tapíra
Žije v tropické džungli Jižní a Střední Ameriky a také v jihovýchodní Asii. Dorůstá délky až 2,5 metru a výšky kolem 1 metru. Má velmi rád vodu a je vynikající plavec. Váží 110 – 250 kg. Březost trvá až 13 měsíců, po kterých se rodí jediné mládě. Dožívá se až 30 let.
Dracény
Jedí jen šneky s ulitou
Jedině šneky s ulitou, nic jiného, žerou dracény. K jejich pojídání mají přizpůsobený i chrup. Mají velmi zvláštní zadní zuby připomínající stoličky savců. Plže opatrně vepředu v tlamě rozmačkají, pak ho posunou dozadu a s pomocí jazyka a těchto zubů dokáží oddělit ulitu a spolknou jen měkké masíčko. Všechny sebemenší kousky ulity sežvýkají do chuchvalečku a vyplivnou ho. Když jim ošetřovatelé dají plže bez ulity, nežerou. „A to ještě některé dracény dávají přednost hlemýžďům zahradním, jiné akvarijním ampulariím, prohodit to nelze,“ dodává zooložka.
Vizitka dracény
Žije na jihoamerickém kontinentu, především kolem Amazonky. Tělo má dlouhé 70 – 120 cm. Samice naklade 3 – 10 vajíček do hnízda stromových všekazů. Ti díru opraví a uzavřou tím vejce do jakéhosi inkubátoru. Asi po 185 dnech se rodí mláďata.
Podivné lidské lahůdky
Také mezi lidmi najdete jedince, kteří do úst nevloží jen tak něco. Říkají si gurmáni a jejich chutě jsou často velmi zvláštní. Posuďte sami, uvádíme jídla, za která jsou ochotni zaplatit balík:
• Paštička z jater speciálně překrmovaných hus a kachen.
• Káva vyrobená z kávových zrn, která prošla trávicím traktem cibetek.
• Smažené kobří měchýře.
• Pečené tarantule.
• Zapálený koňak s hadí krví.
• Pupeny bavlníku fritované v sójové omáčce.
Autor: Saša VETKOVSKÁ, Martin KIML
Foto Aha! – Kateřina Kalibánová, Tereza Mrhálková
