Tajemství blesku a hromu

Někteří z nás už se na bizarní obrazce na obloze těší, jiní mají z téhle ohromné síly skutečnou hrůzu. Víte, co všechno vlastně blesk dokáže a čím se jednotlivé druhy blesků liší?

Záblesk s drtivou silou.
Jak vlastně vzniká?

Blesk je v podstatě ohromný jiskrový náboj, jehož délka činí neuvěřitelné 3 km.Teplota blesku se pohybuje okolo 20 tisíc stupňů Celsia. Během chvilky tak dokáže sežehnout na prach stromy, domy a někdy i lidi. A to i přesto, že blesk jako takový trvá jen tisícinu vteřiny! Energie, kterou blesk při svém krátkém životě uvolní, dosahuje několika stovek kilowatů. Blesky jsou doprovázeny neméně velkolepými hromy, které vznikají zahříváním vzduchu na dráze blesku. Nemůže se proto stát, že by se objevil blesk bez hromu a naopak, byť to někdy lidé tvrdí. Pokud zkrátka hrom slyšíme, pak blesk někde udeřil a my jsme ho jen neviděli.

Může blesk zkamenět? Ano!

Blesky zanechávají vzácné stopy. Některé blesky, které udeří přímo do země, zanechají fulgerit. Je to tzv. zkamenělý blesk, který vznikne prudkým nárazem do zeminy. V americkém Coloradu existuje muzeum fulgeritů, kde je ovšem jen pár exemplářů. Najít takový fulgerit je otázkou obrovského štěstí a úmorného hledání, fulgerity se totiž nacházejí až 5 metrů hluboko pod zemí.

Jak daleko je bouře?
Lze to poznat snadno!

Na tuto otázku, jak rychle přijde bouře, si můžeme odpovědět sami díky tomu, že blesk s sebou přináší hrom. Protože efekt blesku se k nám světelnou rychlostí (300 000 km/s) dostane prakticky okamžitě, a zvuk hromu se do našich uší line podstatně pomaleji (rychlost zvuku: 340 m/s), dá se vzdálenost určit prostým počítáním sekund.

Malý návod:
Uvidíteli blesk, spočítejte za kolik sekund zahřmí a vydělte třemi. Výsledek je v kilometrech, což znamená, že ozveli se hrom 9 sekund po záblesku, nacházíte se 3 kilometry od bouře. Kritický může být okamžik, kdy mezi zábleskem a hromem není žádný interval. Potom je nutné se okamžitě uchýlit do bezpečí.

Malá encyklopedie blesků

Čárový blesk
Nejčastějším úkazem při bouřích je čárový blesk, který se snese z nebe dolů jako prostá či klikatá čára. Někdy si ale tento blesk svou cestu upraví, jako například v roce 2001, kdy udeřil do slavné berlínské televizní věže.

Kulový blesk
Tato forma blesku je opředena mnoha legendami a ani dnes není úplně jasné, co za tímto zvláštním úkazem stojí a jak doopravdy vypadá. Kulový blesk se nikdy nikomu nepodařilo vyfotografovat, i na našem obrázku je jen zobrazení toho, jak by měl ve skutečnosti vypadat. S velkou pravděpodobností se jedná o hmotu z horké plazmy o velikosti 3 - 22 cm, která vydává světlo jako žárovka a jiskří červeně. Koule se točí a ke konci exploduje, nebo se rozplyne.

Rozvětvený blesk
Mnohem oblíbenějším bleskem, alespoň z pohledu pozorovatelů a fotografů, je tento rozvětvený krasavec. Svou strukturou připomíná kořeny stromu.

Růžencový blesk
Je dalším z řady vzácných atmosférických úkazů, který vypadá jako vlákno s navléknutými korálky. Trvá velmi krátce a vědci trvají na tom, že se jedná o dlouhou řadu kulových blesků. Kvalitní fotografi e jsou s ohledem na vzácnost tohoto blesku skutečnou raritou.

Plošný blesk
Častěji se mu říká blýskavice a bývá považován za jediný druh blesku bez hromu. Je to tím, že k záblesku dochází uvnitř mraku a ze země ho vidíme jen jako bělavý záblesk.

Jak se před bleskem chránit?

• Vůbec nejlepším řešením, jak zamezit zásahu bleskem, je pobývat v budově opatřené hromosvodem.
• Nenacházet se na otevřeném prostranství na odkrytých vršcích.
• Nejezdit v době bouře na kole či motocyklu. Dokonce běžná chůze může být v té době nebezpečná.
• Je-li třeba setrvávat za bouře pod stromem, pak je důležité nebýt přímo u kmene a mít chodidla u sebe.
• Nikdy se nedotýkat za bouře kovových předmětů.
• Koupání a jízda na lodi je rovněž činem, jenž se zásadně nedoporučuje.
• Jízda autem je bezpečná, neboť vůz představuje tzv. Faradayovu klec (v dutých kovových tělesech se elektřina neobjeví).