Klokan se sbíječkou: Byl totiž i v Austrálii. A makal tam na stavbě...
PRAHA – Už před výkopem utkání fotbalového Tipsport Cupu se vědělo, že to bude jeho zápas. Kapitán Bohemians DALIBOR SLEZÁK právě včera slavil 37. narozeniny a mejdan to byla pořádný! Jeho gól v prvním poločase načal Slavii a klokani se po výhře 2:1 udrželi na čele skupiny A.
Už před výkopem utkání fotbalového Tipsport Cupu se vědělo, že to bude jeho zápas. Kapitán Bohemians DALIBOR SLEZÁK právě včera slavil 37. narozeniny a mejdan to byla pořádný! Jeho gól v prvním poločase načal Slavii a klokani se po výhře 2:1 udrželi na čele skupiny A.
Na hřišti jste nesmlouvavý dříč a bojovník, přitom dobře víte, jak fotbal bolí…
„No, hlavně kotníky a kolena. Už někdy před čtyřmi lety jsem kvůli kotníkům musel brát prášky, abych bolest utlumil. Nakonec jsem dal fotbalu na rok vale a odjel do Austrálie, na sluníčko. Klouby tehdy dostaly pohov a myslím, že i díky tomu pořád ještě kopu. Ale obzvlášť na umělé trávě tady v Edenu trpím.“
V zápase se Slavií to moc vidět nebylo…
„Tady je ta tráva daleko nejhorší, a to nemám nic proti Slavii. Je to tu ohromně tvrdé a konce zápasů si tu vždycky protrpím. Dneska to nevadilo. Málokdy v životě se totiž všechno tak sejde. Že máte narozeniny, dáte gól, porazíte Slavii. Je to hodně emotivní.“
Dneska jste veselý, ale na place si neberete servítky.
„Jsem v soukromí veselej a příjemnej člověk. Agresivní bývám jen v situacích, které si to žádají. Dřív jsem neuměl prohrávat. Když jsem se naštval, tak jsem byl schopný rozkopat celý mančaft soupeře. Teď už to tak není, beru to profesionálně.“
Velký vliv na vás má přitelkyně Ilona?
„Věnuju se jí a extrémně konfliktní situace už neprožívám. Dřív jsem se třeba porval v nějakém libereckém klubu, šest týdnů jsem pak ležel v nemocnici s prasklou hlavou, a trenér Petržela mi dal šedesát tisíc pokuty. Ilča mě dala do latě!“
Hrál jste v Ostravě, Liberci, či Jablonci. Ale také v čínském Šaoguanu. Jak vzpomínáte na tu exotiku?
„S přítelkyní jsme oba srdcem cestovatelé. Víc než na fotbal vzpomínám na tu zemi a kulturu. Šaoguan je vesnice ve vnitrozemí jen na letiště jsme museli dojíždět tři sta kilometrů vlakem... A nikdy tam neviděli bílého člověka, takže se za mnou celé město otáčelo.“
A také tam prý byly zvláštní praktiky…
„To byl blázinec! Hráči měli třeba zakázáno pít během tréninků a zápasů, protože podle čínské medicíny jim přílišné pití ve vedru zatěžuje srdíčko. V poločase si mohli srknout vody, ale museli ji zase vyzvracet…“
S přítelkyní jste spolu už deset let, bude svatba?
„Teď jste mě přitlačil ke zdi! Určitě nechceme žít jen »na divoko«, svatba bude. Asi budu hrát jen do léta, pak by na to čas byl.“
A jaké tedy máte plány?
„Chtěl bych cestovat. Po světě si vždycky nějakou práci najdeš, a za čas se zase posuneš o kus dál. V Sydney jsem dělal po stavbách, po střechách, se sbíječkou. Prostě bych se chtěl vydat na cestu kolem světa.“
