Horváth: Jsem Paroubek?

Záložníka PAVLA HORVÁTHA (31) pobolívá koleno, běhá bez kulicha a v kempu Sparty se snaží srandičkami odlehčit dřinu zimní přípravy. Na včerejší tiskovku přišel s větou: „Vás tady je. Copak jsem Paroubek?“ Zkrátka »Horvy«…

Pavle, vy jste ztratil kulicha?
„Ale ne. Padá mi při běhu do očí, tak ho neberu.“

Takže apartní šátek. Vypadáte v něm jako samuraj. Máte ho z Japonska?
„Tohle není japonský šátek (smích), ale český obvaz. Japonský šátek mám doma.“

A co vaše koleno?
„Trochu mě tahá. Asi stárnu.“

Těšil jste se na soustředění?
„Vůbec ne. Nevěřím, že vám někdo z kluků řekne, že se těšil. V pondělí jsem byl utahaný tak jako ještě nikdy v životě. Tohle jsem ještě nezažil. Ale věřím trenérům, že vědí, co dělají. My to zkrátka musíme odběhat.“

Má napadnout půl metru sněhu…
„Jo, vlekaři budou rádi, ovšem nám to může být jedno. Běžky nebudou. To byla taková móda před lety, jiná námaha, jiná únava pro tělo. Teď v tom budeme normálně běhat.“

Čím to, že máte nižší tep než ostatní?
„Hlavně to neznamená (smích), že bych běhal méně než oni. Já mám prostě srdce, které pracuje jinak. Ostatní se dostanou na 190, já přes 170 nepřelezu.“

Co večer? Jak relaxujete?
„Máme dévédéčko, tak si pouštíme české komedie. Ale já nejradši spím. Jenže k nám s Rezkem chodí na pokoj pořád nějaké návštěvy. Pět, šest lidí. Někdy jsem rád, že pro sebe urvu vlastní postel.“