Tomáš Berdych: Desítka, která nepění!

Českou tenisovou jedničku jen tak něco nerozhází. Ani horké španělské hlavy

„Nemám s ním problém. Nejlepší odpověď bude, když ho zase příště porazím,“ vrací s nadhledem TOMÁŠ BERDYCH (21), nejlepší český tenista a od minulého pondělí světová desítka.

Jaké byly vaše první pocity, když jste v tenisovém žebříčku našel své jméno u čísla deset?
„Určitě příjemný. Ale ještě není konec sezony a ten největší turnaj (Paříž – pozn. red.), který jsem loni vyhrál, mě ještě čeká.“

Váš trenér Jaroslav Navrátil se nechal slyšet, že ve vašich silách je páté, možná i třetí místo.
„Je to příjemné tvrzení, když je to od osobního trenéra. Je to člověk, který mě zná po tenisové stránce nejlíp. Kdysi říkal, že tu desítku můžem zvládnout a povedlo se. Věřím, že bude mít nadále pravdu.“

Co vám ještě chybí, abyste se dostal až na samotný vrchol, někde tam k Federerovi či Nadalovi?
„Po tenisové stránce určitě nic. Tam jsme všichni ze špičky vyrovnaní. Jsou to různé detaily. Hlavní je, aby mi nelítaly výkony nahoru dolů. S tím přijdou výsledky a člověk se udrží ve špičce.“

Oslavil jste náležitě to desáté místo? Třeba konzumací piva desítky?
(smích) „To je dobrej nápad, ale na to ještě nebyl čas. Možná něco dáme až dneska (ve středu), kdy jsme pozvaní na večeři k trenérovi. Ale na nějakou oslavu bude času dost až na konci sezony.“

Měl bych pro vás tip na tu slavnostní večeři – španělské ptáčky.
„No…“(směje se)

Narážím na turnaj ve španělském Madridu, kde jste sice postoupil přes Nadala a Roddicka do semifinále, ale ze strany diváků si prožil peklo…
„To byla dobrá zkušenost. I tím si člověk musí projít a zažít si to. Už aspoň vím, jak se v takových situacích chovat.“

Po zápase s Nadalem jste divákům prstem před pusou naznačoval, že by se měli utišit. Při semifinále s Gonzalesem na vás ale pořvávali o to víc. „Oni to gesto vzali hodně špatně, asi ho nepochopili. Přitom na něm nebylo nic špatného! Už v průběhu zápasu s Nadalem nebylo jejich chování hodné normálního turnaje. Já jsem čekal, že to bude vyhecovaný, dopředu mě varoval Lubičič, který hrál loni s Nadalem finále. Proto jsem se celý zápas snažil držet. Oni to neunesli, uznávaj akorát jednoho a nic víc. Jsou to horké hlavy.“

Jak se člověk cítí, když o něm někdo v tisku říká, že je hlupák a zlý člověk? Nehledě na to, že se s Nadalem znáte hodně dlouho.
„I když se známe a vycházeli jsme spolu… (hlasitý povzdech). Já když jsem si vzal ty noviny a nechal si je přeložit, tak jsem nevěřil vlastním očím. Přitom na normálních turnajích jsme spolu normálně trénovali a všechno bylo úplně bez problémů…“

Zřejmě neunesl, že jste ho opět porazil.
„Absolutně to neunes. Byl doma, strašně chtěl vyhrát a obhájit loňské vítězství.“ Nechtěl jste mu taky něco vzkázat přes noviny?„Já to nemám zapotřebí. Nejlepší důkaz je, že jsem ho třikrát porazil…“

Co by za to jiní dali, že?
„Přesně tak. Já nemám potřebu si s ním povídat. Já s ním do teďka nemám problém. Emoce jsou, ale emoce někde dál na tiskovce a tak už do toho nepatří.“

Jak se k němu budete chovat, až ho příště potkáte?
„Já se s ním nebudu absolutně o tom bavit. Nejlepší bude, když ho zase příště porazím. To bude ta nejlepší odpověď.“

Podobný konflikt jste měl i na Wimbledonu, kde vám nadával Francouz Santoro. Čím to, že flegmatik jako vy vzbuzuje tak negativní reakce?
„Když má soupeř v zápase slabší chvilku a je s nervama na pochodu, tak vidí, že já jsem ledově chladnej a jedu si svou lajnu. A v něm to začne vřít, nevydrží to a začne se takhle špatně chovat. V tom to asi je.“

Pojďme k Davis Cupu, kde vás čekají Spojené státy. Po delší odmlce by se do reprezentace měl vrátit Radek Štěpánek. Jaký spolu máte vztah?
„Nemám s ním žádný problém. Vycházím s ním v pohodě. Do zranění měl vynikající formu a určitě se s tím (návratem Štěpánka k týmu) dalo něco udělat dřív a nemuseli jsme hrát baráž. Problémů a důvodů tam bylo víc a nerad bych to rozebíral. Jen doufám, že bude zdravotně v pořádku a že se vrátí do formy, kde byl. S ním a Martinem Dammem máme velkou šanci.“

Nemůže jeho návrat do týmu narušit atmosféru?
„To si nemyslím. Radek je úplně v pohodě, fajn kluk. Je to vynikající hráč a navíc se dá použít do singla i deblu. To je strašná výhoda.“

Máte mezi tenisty nějaké přátele? Kromě Nadala…
(smích) „Mezi cizinci to není kamarádství. Potkáváme se téměř každý týden, ale jen si zdvořilostně popovídáme, s někým se třeba jen pozdravíme. Větší kamarády mám mezi Čechama.“

Jedním z nich je i Jirka Novák, který končí kariéru. Máte pro něj vymyšlenou nějakou rozlučku? Dárek?
„Ještě ne, ale podle mého názoru to nebude Jirkův poslední turnaj. Ale to musí říct on sám, jestli už je dobré skončit. Pak by se dalo něco vymyslet.“

Na přelomu roku vás čeká spolu s partnerkou Lucií Šafářovou start na Hopmanově poháru smíšených družstev. Platí to stále, nebo si to znovu rozmyslíte?
(úsměv) „Ne ne, teď už to nejde jinak. Na Wimbledonu a US Open nám to nevyšlo, protože se mi dařilo v singlu a ten mix přeci jen není disciplína, na které by se stavělo.“

Proslýchá se, že vám to s přítelkyní příliš neklape. (zatváří se nakvašeně) Takže to je fáma?
„Asi určitě jo. Já jsem to taky několikrát slyšel, lidi se mě na to ptají. Jenom jsem se vždycky divil a koukal na to jak Alenka v říši divů. Opravdu nic takového se nekoná.“

Tak opačně, svatbu výhledově neplánujete?
„Na to je ještě zatím čas. Oba jsme mladí. S tímhle není potřeba spěchat.“

Nesetkáváte se v Čechách s tradiční závistí?
„Zatím ne (klepe na zuby). Doufám, že to vydrží.“

Jakou nejdražší věc jste si za vydělané peníze koupil?
„Po US Open jsem si koupil tyhle hodinky. Jsou to Omegy. Ty se nekupují každý den.“

Ve volném čase rád paříte počítačové hry. Hrajete na počítači i tenis?
„Na ten jsem se ještě nedostal. Mě spíš baví závodní hry, auta.“

Když byste se jednou k tomu počítačovému tenisu odhodlal, jakého hráče byste si vybral?
(dlouho přemýšlí) „To je zajímavý. Nejlepší by bylo, kdybych se dostal tak daleko, že bych se do těch her sám dostal. Takže bych si chtěl vyzkoušet, jak to zvládli a jak to udělali.“

TOMÁŠ BERDYCH

• Narozen: 17. září 1985
• Výška: 193 cm
• Váha: 89 kg
• Místo narození: Valašské Meziříčí
• Trenér: Jaroslav Navrátil
• Zájmy: auta, hokej, filmy, hudba, počítače
• Největší úspěchy: Vítěz tří turnajů ATP (Palermo, Bastad, Paříž), čtvrtfi nále na OH

Češi v top ten

Jan Kodeš (nejlépe 5.)
Ivan Lendl (nejlépe 1.)
Karel Nováček (nejlépe 8.)
Petr Korda (nejlépe 2.)
Jiří Novák (nejlépe 5.)
Radek Štěpánek (nejlépe 8.)
Tomáš Berdych (nyní 10.)

Není Berdych jako Berdych!

PROSTĚJOV – Berdychů je v Česku jen něco málo přes stovku. Přesto se mezi nositeli tohoto jména najdou dvě »hvězdy«. Vedle tenisty Tomáše je to i mafi ánský boss David, jehož gang se podílel na vydírání, loupežích i vraždě, a spolupracoval s elitními policisty.

„Kamarádi mi »Davide« z legrace neříkají. Ale když jsme to objevili v novinách, tak z toho byla velká sranda,“ prozrazuje úspěšný tenista. „Kdysi jsem neměl co dělat, tak jsem ve Zlatých stránkách hledal své jméno a nemohl nikoho najít. A teď se najednou objeví tohle a zrovna v téhle věci,“ směje se Tomáš Berdych, který s nechvalně známým jmenovcem není v žádném příbuzenském styku. „Aspoň doufám…“