František Ptáček odehraje v extralize zápas číslo 1000! Žádnej břídil...
Rekord drží bek Řezníček, v extralize odehrál 1035 zápasů. Teď se k němu blíží českobudějovický František Ptáček (36). Dnes odehraje 1000. zápas! Proti Zlínu, týmu, proti kterému debutoval.
Hokejový gentleman, obránce, který celou kariéru prožil doma. Sparta, K. Vary, Č. Budějovice. Držela ho tu rodina, letos ke dvěma dcerám přibyl pětiměsíční syn.
Vzpomenete si ještě občas na hokejové začátky?
„To byla náhoda. K nám na statek jezdíval Pepa Brunclík, sparťanský kustod. Jeho kluk hrál, tak dovezl jednou hokejku, ať to taky zkusím.“
Statek? Ještě řekněte, že jste dřel jako Jágr?
„Děda s babičkou pracovali v JZD, na Šafránce v Praze-Motole. My tam vlastně tehdy i bydleli. No, přičuchnul jsem trochu k zemědělství. Bylo tam dvaačtyřicet krav.“
Dojil jste je?
„Ještě v šestnácti jsem si střihnul brigádu. Ráno jsem vykydal hnůj, nakrmil. Pak jsem se umyl, letěl na trénink. Pak zase krmení, spánek. A zase trénink, a po něm chlív. To bylo snad poprvé v mém životě, co jsem se těšil v září do školy. Že si tam odpočinu.“
Od krav jste se dostal až do nároďáku...
„Byl jsem v pětadevadesátém na Izvestijích. Vím, že to nebylo ono. Tu kapitolu už jsem zavřel a moc mě potěšilo, když mě na jaře povolali. Měsíc s repre jsem si užil.“
Nikdy jste nechtěl do zahraničí?
„Během druháku na gymplu volali, jestli nechci hrát hokej v Denveru. Říkal jsem, že musím dodělat školu. Pak prý budu starej, jenž já měl prioritu.“
Další nabídky nepřišly?
„Když jsem šel ze Sparty do Varů, tak byly na obzoru Skandinávie a Nižněkamsk. Ale měli jsme roční miminko a já chtěl být s rodinou.“
Nakonec jste se dostal přes Vary na jih Čech...
„První odchod ze Sparty byl těžký, opouštěl jsem rodné město. Ale zase jsem hokejově ožil. A Budějovice? Jsou klidnější. V Praze jsou zácpy, tady jsem za tři minuty na zimáku. Mám víc času na děti.“
Trumfnete Řezníčka, který odehrál 1035 zápasů?
„Když budu zdravej a půjdeme daleko, mohl bych Pepu předehnat ještě letos. Zkusím to.“ (smích)
Poprvé...
„Vrátil jsem se do Sparty z hostování ve Slavii. Na podzim ve třiadevadesátém. Naskočil jsem v 16. kole ve Zlíně ve druhé třetině. Bylo to 4:0 pro domácí, nakonec jsme prohráli 1:8.“
První spoluhráč
„Tehdy ve Zlíně jsem začal s Bačou, Jirkou Vykoukalem (40, působí v Plzni). Pak dlouhodobě s Jardou Nedvědem (42, hraje za Beroun v 1. lize) a pak taky Pavlem Šrekem (43).“
První tisícovka
„První tisícovku jsem si hokejem vydělal v juniorském reprezentační výběru, tam jsme už dostávali prémie. Já tehdy škudlil diety, nakonec to hodilo slušnej balík.“
První výplata
„Úplně přesně si nevybavuju, co jsem si pořídil. Ale mám za to, že jsem si koupil kolo.“
Fery IV., žijící
Doma měl tři ženský, neustále hrál v oslabení. Letos však František Ptáček poměr »na ledě« trošku srovnal. „My jsme chtěli třetí miminko. A když se narodil kluk, byl Franta nadšený,“ vyprávěla paní Milena. „Přiznám, že jsem čekal holku,“ prozradil pyšný táta.
„Těšil jsem se, že budu jako král a jeho tři dcery.“ Dcerky Milena a Terezka dostaly brášku. „Je to Fery IV., žijící,“ prozrazuje jméno pětiměsíčního cvrčka.
„Brácha bude hokejista, to je jasný,“ tvrdí sestřičky. O mrňouska se starají, nenechají ho vydechnout. „Každej ho ňuchňá. Holky jsou chůvy, bál jsem se, aby nežárlily, že má veškerou pozornost. Ale jsou skvělý,“ chválí František dcery.
