Fotbalový trenér Petr Uličný: Zrovna je bez fotbalové práce, ale realizuje se jako sklepmistr!

Momentálně je bez angažmá, působí ale optimisticky a pohodově, třikrát týdně je na tenise, o fotbale by si vyprávěl hodiny a stejně tak o víně. Vypomáhá synu Tomášovi ve vinotéce v Olomouci, kde žije. Stal se opravdovým znalcem nápoje bohů. I v rodné Kroměříži, kde byl za maminkou, vyrazil Petr Uličný (61) do vinotéky. Ta je samozřejmě u fotbalového stadionu.
Populární »John« má za sebou jako nikdo jiný u nás 402 zápasy v Gambrinus lize, je rekordmanem.
„Teď se leccos nového rýsovalo, chuť mám pořád, zkušenosti snad taky, ale mnozí mi už nepokrytě naznačují, že jsem starý. Docela to chápu, mladých trenérů je jak zralých bobulí ve vinohradě a já můžu leckomu připadat mírně přezrálý. Nemyslím si, že by u trenérů platilo to, co se říká – tedy, že zraje jako víno…,“ usmívá se se zjevným nadhledem.
Rozumuje, jak to tedy s trenéry chodí. „Zatímco víno zraje, trenér se opotřebovává, když prohrajete zápas v 94. minutě, měli by vás preventivně odvézt na koronární jednotku. Ale na druhé straně myslím, že se ten stres zkušenostmi zmenšuje.“
A když se baví o mladém víně? Velkou radost má, že jeho rukama, ovšem coby hráči, prošli třeba Pavel Vrba, Pavel Hoftych anebo Jaroslav Šilhavý, dnes úspěšní trenéři v lize. Uličný je na šprýmy léta jako dělaný.
„Teď jsem na tribuně v Olomouci viděl jednoho rozhodčího, kvůli kterému jsem disciplinární komisi pana Karolyiho platil před pár lety 50 000 korun. Tak jsem jej v žertu požádal, jestli mi je teď nechce vrátit.“
Petr Uličný se už ve víně vyzná jako málokdo. „Víno si vozíme z Mutěnic a z Čejkovic z jihu Moravy, bílé mám daleko raději než červené. Dává mi sílu, chuť do života a skvělou náladu, červené je zadumané, smutnější,“ filozofuje.
Z bílých pak dává přednost značkám jako sauvignon, tramín, chardonnay, ryzlink rýnský a ryzlink vlašský. Když červené, pak si s manželkou otevře cabernet sauvignon nebo modrý portugal.
Vína podle »Johna«
Petr Uličný je i inovátorem: „Klidně bych si vytvořil vinotéku z nových značek, tak tady, speciálně pro Aha! jsem sestavil svůj vinný list.
Hoftychův sen - sladší (pro ženy)
Můj bývalý svěřenec ve Zlíně byl a je hezký kluk. Holkám u Dřevnice, a nejen tam, se vždycky líbil, určitě by jim chutnal.
Panenkův výběr - lehké, omamné
Tonda je největší hračička, technik, kterého jsem zažil, víno musí vonět a být jemné na jazyku.
Řepkův trhák - tvrdé, pro pořádné chlapy
Víno kvalitní, ale mírně nakyslé, které jde do hlavy, při větším množství z něj bývá pořádný bolehlav.
Uličného špička - líné, ale vedoucí k dovádění
Lehké víno, můžete vypít i větší množství, nikdy nepřestane chutnat. A proč líné? Protože jsem byl na hřišti vždycky líný, ale snad se mnou zase nebyla nuda.