Jaromír Jágr: Pánbůh nám pomáhej
8 fotografií
Hodina do zápasu s Američany. Jaromír Jágr (39) si v kraťasech vyzkoušel brusle, jestli mu je kanadský brusič správně připravil.
Chvíli sám klouzal po opuštěném ledě. Klidný. Vyrovnaný. Otestoval i hokejku, vystřídal dva kousky. A pak usedl na střídačku a oddal se vlastnímu rozjímání. Rozevřel ohmataný červený svazek. Knihu knih – bibli.
Listoval v Písmu svatém, šeptal si svoji modlitbu. Pak knížečku zavřel, políbil a zasunul do kapsy teplákovky. Je to jeho rituál. Tak se soustředí. A teď už všichni vědí, že to pomáhá! Včera nasázel Američanům hattrick. A proč ne?
Jako nejlepší z nejlepších má tam nahoře zastání, vskutku silného parťáka... Ne, to není rouhání. Tohle všechno je odměna za jeho pokoru. Kdo z velikánů přizná, že je veden vírou? Že silné přesvědčení mu pomáhá? Dává sílu. Je to tak osobní, ale Jágr o tom mluví.
„Potřebuji víru. Funguje to, pomáhá to.“ Na led před zápasem jezdí jako poslední. Přivře oči, sklopí hlavu a pomodlí se.Dělá to i po zápase. Sejme z hlavy přilbu. Jako by vstoupil do chrámu Páně. Cítí to tak. „Díky Bohu,“ řekl včera po vítězném zápase.
A od něj to rozhodně není bezduchá floskule. Možná, že si zašel do kostela. Je to u něj obvyklé. Zklidnit mysl, koncentrovat se. Rád bývá sám se sebou. „V kostele cítím klid, čistotu.
Když vyjdu ven, cítím se o deset kilo lehčí.“ V úterý tam musel zajít. Včera po ledě zase lítal, byl neudržitelný, nepolapitelný Vyhrál zápas. A Bůh stál při něm.
8 fotografií
