Milan Michálek k ruskému šílenci: Klidně bych se s ním popral!
Na včerejší trénink přišel v tričku s reprodukcí slavného obrazu Édouarda Maneta Snídaně v trávě. A tenhle výjev pohody odrážel i náladu Milana Michálka (26). Náraz od Arťuchina na něm nezanechal vážnější stopy. „Ráno jsem se probudil a už mě jen trochu bolela hlava, je to lepší. Snad to za dva dny přejde úplně,“ doufal.
Milane, jak jste se vyspal? Se zraněnou krční páteří to bývá ošidné...
(usmívá se) „Nebylo to tak špatný. Vzal jsem si nějaké prášky...“
Jak vám bylo v zápase? Po té ráně jste chvíli pokračoval dál...
„Právě, že to nebylo tak hrozné. Šel jsem to zkusit, ale rozbolela mě hlava, bylo mi špatně. Radši jsem to zabalil a šel do šatny. Pan Kolář (fyzioterapeut národního týmu – pozn. aut.) mi odblokovával krk. Ještě na tom budeme pracovat.“
Cítíte se na to, že nastoupíte ve čtvrtfinále?
„Myslím, že budu hrát. Snad. Jsem rád, že jsem dostal volno proti Němcům, asi bych toho moc nepředvedl.“ (usmívá se)
Kolikrát jste se vůbec v zápase s Arťuchinem potkali?
„Asi dvakrát, nebo třikrát. Už předtím sestřelil Karla Rachůnka a Martina Havláta, říkal jsem mu, ať nedělá blbosti. Ale není to jeho vina, trenér ho tam posílá, ať trefuje hráče.“
Vypadalo to, že se s vámi chce prát, snažil se shodit rukavice... Šel byste do toho?
„Já bych se klidně popral, ale pak být suspendován na pár zápasů, to nemá cenu.“
Přitom by si domluvit zasloužil, že? Ten zákrok byl nefér...
„Kdybych měl alespoň puk, mohl bych na to být připravený. Jenže já byl uvolněný a jak mě srazil, vylomila se mi krční páteř. Být na to připravený, vůbec nic se mi nestane. Nešlo o zas tak tvrdý zákrok.“
Vnímal jste, co děje dál v zápase?
„Viděl jsem asi posledních pět minut. Pak přišel do šatny Karel Rachůnek s krvavým šrámem, bylo mi jasný, že to je taky od Arťuchina...“
