Šéfovat Sigimu? Klidně!

Fotbalista, student a trenér Jiří Novotný:

Prvoligové kopačky na hřebík zatím narozdíl od »Sigiho« věšet nehodlá, přesto se uvážlivě dívá do budoucnosti. Trenérské budoucnosti.

Minulý týden jste se stal prodlouženou rukou kouče Ščasného. Uvažoval jste třeba už před deseti lety o kariéře trenéra?
„Celý život jsem strávil u fotbalu. Mohl jsem po skončení kariéry začít třeba podnikat, ale to není nic pro mě. Je to rizikové, musíte mít kolem sebe kupu schopných lidí. A trenéřinu jsem zkusit chtěl.“

Jak konkrétně pomáháte hlavnímu kouči?
„Naše spolupráce je teprve na začátku. Vedu rozcvičky, společně probíráme, co na naší hře zlepšit.“

Studujete trenérskou licenci. Jak je to pro vás náročné?
„Hodně! Trenérský kurs trvá dva roky, jednou měsíčně jezdíme na týdenní kurzy do Olomouce. Jde hlavně o to, že si člověk odvykl se učit, sedět celý den v lavici.“

Jaké máte profesory? A spolužáky?
„Přednáší nám například Petr Uličný. A v lavicích máme perfektní partu, ze Sparty tam jsou třeba Míša Horňák a Petr Kouba, dál Radek Látal, ale i někteří kluci, kteří ani první ligu nikdy nehráli. Tak snad to všichni zvládneme!“

Co vás baví nejvíce, co vám naopak moc nevoní?
„Nejzajímavější je pro mě pochopitelně ta praktická část, vedení tréninků na hřišti. Musíme se naučit i to ostatní, psychologii, fyziologii… To jsou věci, které jsem ve škole nikdy neměl. Doufám, že to nějak do sebe dostanu (se smíchem).“

Co domácí příprava? Jak často šprtáte?
„Nechávám to až na dobu těsně před kurzy. Navíc pořád dojíždím z Prahy do Mostu, vracím se domů dost unavený.“

Už jste s kamarády spřádali plány, kdo a co bude od koho opisovat?
„To asi nepůjde. Nevím, jestli se v aule na vysoké škole, kde se to píše, opisovat vůbec dá. Asi těžko.“

Ve skoro stejnou dobu jako vy vlétnul do role trenéra i Horst Siegl. Dovedete byste si představit trenérské duo Siegl–Novotný? Dokázal byste mu šéfovat?
„Ježíšmarjá (smích). Vždyť jsme to ještě ani jeden nedostudovali! Bylo by to samozřejmě hezký. A šéfovat Sigimu? Já myslím, že bych to dokázal!“

Autor: Petr Bartoníček
Foto pro Aha!: Marsfoto