Sport 23. dubna 2011 • 12:00
Tenisová legenda Ivan Lendl: Přál jsem si syna!
Po 14 letech se vrátil na tenisové dvorce, hraje exhibice a znovu se kolem něj rozvířil zájem médií. Ivan Lendl (51) se v obsáhlém rozhovoru pro deník Bild rozpovídal o svých pěti dcerách i o tom, jak kdysi překročil s povolením úřadů železnou oponu.
Udržujete celá ta léta kontakty s dávnými kolegy? Co třeba váš letitý rival Boris Becker?
„Když se vidíme, dobře se bavíme, řekneme si, jak se nám daří. Ale žádný bližší kontakt s ním neudržuji. Vím, že teď hraje poker. To by nebylo nic pro mě. Sice jsem byl matematický nadšenec, poker ovšem nikdy hrát nebudu.“
Žijete teď v USA. Narodil jste se ale v Ostravě...
„Tenis pro nás tenkrát byl jedinou šancí odjet ze země. Při první návštěvě Západu, bylo to ve Francii, jsem nemohl uvěřit tomu, kolik zboží je v regálech obchodů. Jak to, že oni mají pomeranče, jablka a banány, a my ne?“
Do USA jste se stěhoval v 80. letech – v době, kdy ještě existovala železná opona. Jak to probíhalo?
„Musel jsem absolvovat spoustu jednání. Oficiálních i neoficiálních. Bylo to velmi komplikované. Nikdy o tom nemluvím. Asi tolik: na závěr jsme byli všichni spokojeni. Vláda, protože se nekonalo opakování případu Navrátilová. Já, protože jsem si konečně mohl dělat, co jsem chtěl. Směl jsem i navštěvovat svou rodinu.“
Ale nemohl jste často říci otevřeně svůj názor, nebo ano?
„Já ani nechtěl. Chtěl jsem prostě jenom hrát tenis. Ale novináři se ze mě snažili moje názory dostat. Nechápali, jaké problémy by mi mohla přinést jediná špatná věta.“
Co děláte nyní?
„Žiju na Floridě, hraju golf a tenis.“
Golf? Ve Wimbledonu se říkalo, že máte alergii na trávu…
„To je pravda. Postupem času mě ovšem alergie opustila. Navíc se nechávám očkovat. Na golfových turnajích, kterých se účastním, neprovádějí žádné dopingové kontroly.“
Proslul jste i používáním prášku z magnézia, který jste měl vždycky v kapse…
„Pořád se mě na něj lidi ptají. (usmívá se) Pravda je, že dřív ho byl kyblík na každém kurtu. Ale dnes už ho není třeba, jsou kvalitnější omotávky. Navíc hraju pro srandu, není to totéž, jako kdyby vám měla vypadnout raketa v tiebreaku pátého setu US Open.“
Doma jste unikát...
„Protože žiju se ženou a pěti dcerami? To je úsměvné. Někdy také nechápu, proč se věci dějí tak, jak se dějí.“ (směje se)
Kdo u vás velí domácnosti?
„Do svých věcí si mluvit nenechám! U svých žen mám vždy alespoň právo něco navrhnout. Ale poslouchá mě vlastně jen můj pes Gunner.“ (směje se)
Přál jste si někdy syna?
„Samozřejmě. Ale to už dnes není důležité.“
Co vědí dcery o vaší kariéře?
„Nemluvím o ní, dokud se mě nezeptají. Věřím, že si něco zjistily samy. Možná víc, než bych měl vědět.“
Jak jste reagoval, když si některá z vašich dcer přivedla prvního přítele?
„Uvolněně: »Ahoj, já jsem Ivan. A tohle je můj pes.«“
Pověry o Lendlovi jeho očima! Je pravda, že jste...
...vegetarián, jak se o vás tvrdí?
„Ne! A nikdy jsem nebyl. Dávám si steak dokonce pětkrát týdně. Je to součást mého naplánovaného jídelníčku. A než se zeptáte – nejsem ani dobrý šachista. To se o mně pořád psalo. Ale šachy mě vůbec nebaví.“
…nikdy nepil alkohol?
„Správně. Ve skutečnosti jsem tedy pil jednou a bylo to zlé...“ (směje se) Slíbil jsem svému tehdejšímu trenérovi, že si s ním dám pivo, když vyhraju Australian Open. Když jsem úplně vyřízený a s prázdným žaludkem přišel do hotelu, byl už opilý. Skončilo to tak, že židle létaly k oknu, trefovali jsme ale jen rám...“
…začal s tenisem proto, že vás matka při tréninku přivázala ke sloupku od sítě?
„Ne! Na to se už ani nepamatuji. Vím, že přivazovala kočárek ke sloupku, aby se nerozjel. A já jsem byl uvnitř. To je pořádný rozdíl.“
…na soupeře před zápasy vrhal strašidelné pohledy, aby se báli?
„Blbost! Ale hodilo se, když měli strach.“ (usmívá se)
Soused nebo pošťák,tak se nedivím.
