Hokejista Jaroslav Bednář: Pohodička pod Alpami!

Ospalé lázeňské městečko mezi alpskými velikány, oáza klidu. V odpoledním slunci vyrazil na procházku i hokejista Jaroslav Bednář (34) s přítelkyní Lucií Hadašovou (24). V kočárku si pyšně vezl půlroční dcerku Denisku. V Davosu mu ke spokojenosti nic neschází.
Je šťastný. „Co si člověk může víc přát. Dohrát kariéru ve Švýcarsku, v nádherné zemi,“ pochvaluje si Bednář, jenž příští dvě sezony bude hrát ve švýcarské lize pro změnu za Lugano. „Co si budeme nalhávat, už nejsem nejmladší a hokejově se zlepšovat nebudu. Smlouva s Luganem je pro mě prodloužení hokejového života. Hrát v dobrém švýcarském klubu na krásném místě,“ libuje si. Ke kontraktu mu pomohla skvělá sezona v Davosu, s nímž teď hraje finále proti Klotenu.
„Ve Švýcarsku se nám žije skvěle. Je tu i spousta Čechů. A domů to máme pár hodin autem. Není na co si stěžovat,“ říká Lucie Hadašová, Česká Miss roku 2007. „Jediné, co nám tady chybí, je český chleba a tvaroh. To jsme si vozili z Čech,“ směje se. Co chvíli mrkne do kočárku, kde si spokojeně lebedí jejich potomek. Modrýma očima pozoruje, co se kde děje.
„Je celej Jarda. Já jsem vždycky chtěla modrookou holčičku. A to se mi splnilo. Teď ještě musíme splnit přání tatínkovi,“ mrkne na svého zatím ještě přítele. „Chtělo by to nějakého rybáře, parťáka do hospody,“ culí se útočník Davosu. „Deniska určitě nezůstane jedináček, i když už jednu sestřičku má,“ připomene Lucie Bednářovu dcerku z prvního manželství. „Natálka je pyšná velká sestra. Na to, že jí je jedenáct, tak se Denisce neskutečně věnuje. Umí ji přebalit, nakrmit, hraje si s ní,“ pochválí modelka hokejistovu dceru.
Oba už se těší, až skončí sezona a vrátí se na pár týdnů do Čech. Třebaže se jim ve Švýcarsku žije náramně, doma je doma. „Žijeme ve vypůjčeném domě, takže se těšíme domů. Ještě tam je potřeba spoustu věcí dodělat,“ podotkne Lucie. „Já už se těším na ryby. Tady jsem na ničem nebyl, ale v Luganu je jezero, už jsem si vyjednával rybářský lístek,“ směje se Bednář.
Do nové »práce« nastoupí v půlce července. „Byli jsme tam vybírat dům, je tam nádherně. A také je to kousek do Milána. Jarda slíbil, že si tam zajedeme,“ zmiňuje Lucie italské město módy. „Hlavně se tam hraje fotbalová Liga mistrů,“ opáčí Jaroslav Bednář, jenž našel jedinou skvrnku na své švýcarské štaci. „Když někoho předjedeš, tak tě začne vyblikávat,“ chechtá se. „Ale to je taková kravina.“
Je poznat, že švýcarské angažmá je po tom ruském balzámem na jeho hokejovou duši. Užívá si pohody v městě pod Alpami. „S Novgorodem se to vůbec nedá srovnávat, to bylo moje nejhorší angažmá. Do Ruska jde člověk kvůli penězům, ale tady je to nádhera,“ pochvaluje si.
Když létají třísky
Nejen život v Davosu, ale i švýcarské angažmá si útočník Jaroslav Bednář pochvaluje. On i jeho čeští spoluhráči hovoří o rodinném klubu v nádherném prostředí. „Stačí se podívat okolo. Navíc jak skončí lyžařská sezona, je tu krásný klid. Já bych tu zůstal napořád,“ ukáže nejdéle sloužící Čech Josef Marha na okolní horské velikány.
Hokejisté se v Davosu mají skvěle, kouč Arno Del Curto jim dává spoustu volna. „Ale na tréninku se zase musí jezdit na sto padesát procent,“ říká Bednář. Je to tak, stačí chvilku sledovat přípravu týmu. Kouč neustále křičí, sem tam někoho plácne hokejkou po zadku, o led s ní tříská od začátku do konce.
„On je při zápasech hodně emotivní. Člověk si myslí, že hraje dobře, že mužstvo hraje dobře a on přijde a rozmlátí kabinu. To je jeho taktika, chce hráče ještě víc nabudit,“ vypráví Bednář. „Jednou si zlomil kotník, když chtěl prokopnout dveře. Je impulzivní, ale absolutně férovej. I když lítaj třísky,“ směje se »Bedýnka«, jenž něco podobného zažil ve Slavii s trenérem Růžičkou. Ten také bývá pěkně divoký.