Olympijský vítěz Jiří Daler: Bez kola ani ránu!
Jeho první slovo snad muselo být: „Kolo.“ S kolem od sudiček u kolébky se narodil, bez kola nedá ani ránu a jednou na kole – za strašně dlouho – možná i zemře.
Olympijský vítěz v cyklistickém stíhacím závodě jednotlivců z Tokia 1964 Jiří Daler (71) dodnes drandí po Brně na galuskách.
Neskutečné! Osmého března o půl sedmé na své narozeniny vstane v jednom brněnském bytě, odváže obstarožní bicykl ze řetězu u zábradlí, snese ho šest pater a vyrazí. „Mám strach, aby mi kolo neukradli. Loni na kulaté narozeniny jsem dostal nové, ale to si šetřím na svižnější jízdy, když je tepleji,“ povídá Daler.
A pořád používá na pedálech klipsny. Rychlejší a pohodlnější našlápnutí treter dokonce ještě nevyzkoušel. „Ani jsem si je nemohl půjčit, protože mám větší nohu než moji kamarádi,“ usmívá se.
Borec, který v letech 1965 – 67 ve stíhačce vybojoval i stříbro a dva bronzy na mistrovství světa, má stále sílu na pořádné štreky. „Zdraví naštěstí slouží, a tak na kole ročně ještě najedu kolem šesti tisíc kilometrů,“ pochlubí se a dodá, že žádný mustr na výdrž nemá.
„Zdravou životosprávu nedodržuji ani náhodou. Jím nepravidelně. Jednou jedu sedmdesát kilometrů nalačno, příště se zase přejím,“ culí se Jiří Daler.