Sport 2. září 2006 • 02:00
Milan Fukal: Návrat z vandru
JABLONEC/PRAHA – Konečně zase doma! Řízný fotbalový bek MILAN FUKAL (31) se po šesti letech strávených na německé štaci vrací do Česka.
Když domů, tak do Jablonce
V Mönchengladbachu o jeho poctivé služby nový kouč Heynckes nestál, v domovském Jablonci na něj čekají s otevřenou náručí.
Opravdu jste cítil, že si v Borussii už nekopnete?
„Tušil jsem, že nedostanu šanci. Všechny tři první zápasy jsem strávil na tribuně. Nový trenér Jupp Heynckes už v přípravě naznačoval, že dá šanci mladším hráčům.“
Není brzy vracet se do Čech už v jedenatřiceti? Ještě pár let jste mohl odehrát venku…
„Dlouho to vypadalo na to, že odejdu do anglického Leedsu. Nakonec to padlo na tom, že hráč, který měl přestoupit jinam a jehož jsem měl nahradit, v klubu zůstal. Další nabídky dorazily z druhé a třetí bundesligy, ale já chci ještě hrát nejvyšší soutěž.“
Mrzí vás, že se neozval klub hrající elitní zahraniční ligu?
„Celky z bundesligy v poslední době loví spíše útočníky, o obránce takový zájem není. Příští rok mi v Gladbachu stejně končila smlouva a domů jsem chtěl. Přišlo to o deset měsíců dříve, než jsem plánoval. Ale starší dcera začne chodit do školy a já chci, aby tomu tak bylo v Čechách.“
Proč jste dal Jablonci přednost před Slavií, která se o vás rovněž zajímala?
„Slavia mi předložila solidní nabídku, finančně lepší než Jablonec. Toužil po mně přímo pan Jarolím, ale to už jsem byl dohodnutý s Jabloncem. Důležité pro mě bylo, že na severu Čech mi nabídli možnost pracovat v klubu i po skončení aktivní kariéry.“ 
Kromě ekonomického aspektu jste si pohoršil i fotbalově. Na konfrontaci se špičkovými evropskými hráči můžete zapomenout…
„Podepsal jsem na tři roky, doufám, že navážeme na nedávné úspěchy, kdy se v Jablonci hrál i Pohár UEFA. Snad na to budeme mít, uvidíme, nikoho tu vlastně neznám. Odehrál jsem tu jen pár zápasů s Jožkou Weberem. A Míru Baranka znám ze Sparty.“
Na druhou stranu se vracíte do svého rodiště…
„Jsem strašně rád zpátky, pořád mám v Kokoníně byt, kam se teď nastěhujeme. Mám tady přátele, budu mít více času a prostoru na svoje koníčky…“
I na tradiční vandrování?
„Tak to určitě. Na prvním místě zůstane samozřejmě fotbal, moje zaměstnání, ale do přírody a na vandry se těším hrozně moc. Kam? Třeba na Šumavu, ta je nádherná.“
Autor: Petr Bartoníček
Foto: Marsfoto
