Josef Váňa: Gratuloval mi Karel Gott
V telefonu má od včerejška haldu zpráv, které nestihl přečíst. „Je jich asi 290, ještě jsem se nedostal k odpovědím,“ omlouvá se žokej Josef Váňa a v krabicích vína, které za triumf dostal od své známého vinaře z Pardubic, šátrá po lahvince červeného. Právě přijel do stájí v Mlýncích, pohladí vítězného Tiumena, nakousne mu jablko, ťukne si s jeho ošetřovatelkou... Je doma.
Jak jste svůj sedmý triumf na Velké oslavil?
„Bylo to hektické. (usmívá se) Do časných ranních hodin jsem seděl s přáteli z Francie, z Belgie a z Itálie ve vinárničce v Pardubicích. Je to už skoro tradice, posledních sedm osm let, kdy jsme závod vyhráli, se tam schází zdravé jádro. Ale teď jsem rád, že jsem zase v rodinném kruhu. A že jsem se mohl zajít podívat na Tiumena.“
Co vás čeká za příjemné povinnosti dál?
„Zítra (v úterý – pozn. aut.) bude večeře s mančaftem, s lidmi, kteří se o triumf zasloužili. Pak taky akce v místním pivovaru. Majitel ví, že jsem 15 let pivo nepil a díky němu jsem tuhle vlastnost znovu do sebe dostal. Už jsem vypil sedm malých. Jejich pivo vozím i do Itálie, i tam už Chyše něco znamená.“ (usmívá se)
A odpočinek, dovolená někde v teple?
„Záleží na paní Váňové, jestli mě pustí. Někdo se tu musí starat o koně, máme jich 65, není to sranda... Láká mě Brazílie nebo Filipíny. Rád bych do Thajska, pokud to projde.“
Jste velký vítěz. Kdo vám vůbec k úspěchu gratuloval?
„Po závodě jsem volal Dominiku Haškovi. Říkám mu: ‚Ty vole starej, já jsem vyhrál Pardubickou, tak sem tam něco chyť, ať tě ti Rusáci nevyženou!‘ Navzájem jsme se povzbudili, že ještě snad není potřeba balit kufry. Volal mi i Karel Gott. Jsem rád, že mám takové přátele. Možná mi volal i pan prezident, ještě jsem ty hovory neprobíal…“
Kdy se zase objevíte v sedle?
„Doufám, že už zítra v osm ráno zase naskočím. I za cenu toho, že si dám večer ještě jedno malé pivo.“ (směje se)
