Jaromír Jágr jak ho neznáte! Mluví o víře, alkoholu, vesmíru a kasinech...

O člověku

„Stejně jsme na světě jen takový nic. Zrnko. Malinký semínko. Takový nic, co se nedá ani popsat. Ale mám radost z toho, že jsme součástí něčeho obrovského a geniálního, co si nikdo ani nedovede představit, jak funguje. Hvězdy a tak. Kdo to stvořil? Bůh, příroda?“

O Problémech

„Nejsem člověk, který by se potřeboval pořád někomu vypovídávat. Když mám nějaké problémy, většinou si je nechám v sobě. Nebo vím, komu mám zavolat. Ale mám radost ze života, tak proč bych si měl dělat nějaký starosti? Jsou lidi, kteří se nervují kvůli tomu, že je předjel auťák. Nebo že stojí na červený. To jsou blázni, nerváci. To se musím smát.“

O víře

„Většinou čtu knížky, které se týkají psychologie. Nebo víry. Abych věděl, jak se v tomto směru zlepšit, protože vím, že tyto věci stoprocentně fungují a pomáhají mi. Ale musíte tomu věřit, až potom se to ukáže. Kde je víra, tam mizí strach, obavy.“

O přátelích

„Přátelím se s lidmi, s nimiž si rozumím, aniž bych to tlačil. Pokud by mě to nějak unavovalo, tak ať se ten dotyčný prostě nezlobí, ale... Stačí pár slov, abych poznal, že nejsme na stejný notě. Nebo jestli mi naopak ten člověk sedí. Dam příklad. Červus (Roman Červenka, spoluhráč z Omsku) je typ člověka, s nímž můžu být pořád a budeme mít neustále zábavu. Máme podobný styl humoru.“

O alkoholu

„Vím, že si nemůžu dovolit pít. Zničilo by mě to. Nikdy jsem se neopil. Alkohol nepiju hlavně kvůli tomu, že mi nechutná. Vždyť zvlášť pivo je přeci hrozně hořký. Třeba si jen dvakrát loknu a už nemůžu, odložím ho. Absolutně nechápu, jak do sebe někdo může nalejt deset půllitrů piva? Je to vůbec fyzicky možný? Kam se to do toho břicha vejde?“

O kasínech

„Alkohol je vlastně věc, kvůli které jsem začal chodit do kasina. Jsem totiž typ člověka, který nevydrží doma. Jenže nepiju, takže je to tam pro mě těžký. Zkus někde být, když máš kolem sebe deset vožralejch frajerů. Jediné místo, kde byl klid, bylo právě kasino. Tam jsem se zavřel, nikdo mě neviděl.“

O talentu

„Každý umí něco. Mě odmala bavila matika, zajímala mě fyzika, chemie… Zase na sloh jsem nikdy neměl talent, na jazyky jsem byl taky šílenej. Kdyby všichni měli všechno, tak nepotřebujeme lidi kolem sebe. To by každý byl sám. A to Bůh nechce. On chce, abychom se přátelili. Aby každý každého potřeboval. Aby všechno bylo navzájem svázané.“

O vyšší inteligenci

„Mám pokoru vůči něčemu obrovskému, vyššímu. Jsem přesvědčený, že nějaká vyšší inteligence existuje. A byl bych rád, kdybychom se s ní na Zemi mohli potkat. Určitě by vznikla neskutečná panika. To vím. Ale uvítal bych, kdyby nám řekli, jak to vlastně funguje. To, co my jsme zatím nezjistili.“

O kostele

„V kostele jsem rád, je tam prostě... Klid, čistota. Pokud to dokážeš vycítit, kostel ti dodá sílu a energii. Když vyjdu ven před zápasem, cítím se o deset kilo lehčí. Když do kostela přijdeš po dlouhé době a nechoval ses tak, jak jsi měl, věřím, že tě tam po chvíli bude bolet hlava. Návštěva kostela je něco jako vzájemná přitažlivost. Spojení.“

O krádežích v něm

„Kdyby byly kostely v Česku otevřený pořád jako v Rusku, může se v nich něco ztratit. Zloděj musí bejt fakt blbej, když tohle dělá. Dal bych mu odznak blbosti. Ani bych ho neodsuzoval a netrestal. On by se potrestal sám. A tak, že to v životě neviděl. Tyhle lidi bych nechával na svobodě. Čeká je spravedlivý trest.“