Kokosy na saních - Jamajčan Newton Marshall jede se svým psím spřežením Iditarod, drsný závod mrazivou Aljaškou
Téměř 2000 kilometrů divokou přírodou, kdy se rtuť teploměru schovává k minus 30 stupňům a člověk se musí spolehnout jen na sebe a svou smečku psů. Tohle by dalo zabrat i zkušenému horalovi. A co teprve když jde o chlapíka, jenž vyrostl ve slunném Karibiku.
Oswald Newton Marshall (26) je prvním Jamajčanem, který jede závod Iditarod na Aljašce. Až dojede, může se stát hollywoodským trhákem film »Kokosy na saních«.
„Senzace na sněhu,“ nazývá Marshallův příběh britský list The Times. Jamajčan se dokonce dostal se svými 16 psy na titulní stránku. Pokud dorazí do cíle závodu, kde je takový mráz, že se »psi lámou v zatáčce«, bude prvním mušerem tmavé pleti, který to zvládl. Pak mu bude Hollywood ležet u nohou.
„Učil jsem se od opravdového mistra. Zvládnu to. I když sluníčko mi je mnohem bližší,“ smál se před startem Jamajčan, jenž trénoval s vítězem posledních tří ročníků Lance Mackeyem. Rovných 50 000 dolarů a nový vůz Dodge Marshall asi nezíská, pro něj bude výhrou už jen to, že v divočině přežije. Temnota, studený a prudký vítr, zrádné hory. Tohle je Iditarod. „Bude to hodně tvrdé, ale my to zvládneme,“ ukázal na svou smečku, která je z Fairbanksu, ze stejného chovu jako ta Mackeyova. „Nechci být kuriozitou, budu opravdu závodit,“ prohlásil Jamajčan, jenž v podobném závodu 1000 mil na Yukonu dojel 13. z 29 účastníků.
Jamajčané v zimě
Slavná komedie »Kokosy na sněhu« o cestě jamajských bobistů na olympijské hry 1988 vyvolala v Karibiku zájem o zimní sporty. O tom svědčí i nedávné 9. místo skikrosaře Errola Kerra (23) ve Vancouveru. I když on se narodil jamajskému otci a americké matce v Kalifornii a dlouho závodil coby sjezdař za tuto zemi. A jen tak mimochodem, jeho strýcem je herec Doug E. Doug, jenž si zahrál jednoho z bobistů ve zmiňovaném filmu...
Co je Iditarod?
V roce 1925 vypukla v aljašském Nome epidemie záškrtu, zachránit městečko mohlo pouze sérum. Z hlavního města Aljašky Anchorage se k nemocným mohlo dostat pouze na saních tažených psy.Mušeři urazili zhruba 1150 mil dlouhou cestu (cca 1840 km) a epidemii zažehnali. Na počest tohoto činu se začal v roce 1973 jezdit drsný závod, jehož účastníci spoléhají jen na sebe a své psy. 8 dní, 22 hodin, 46 minut a 2 vteřiny je rekord trasy.
