Cesta do duše fotbalového manažera! Dalibor Lacina: Basník s papouškem!
Koho si představíte, když se řekne fotbalový agent? Drtivá většina našinců okamžitě pohrdlivě vyhrkne: „Vydřiducha, kariéristu a snoba který celý den nemyslí na nic jiného, než jak by mladým klukům namazal med kolem huby a pak je za těžké provize prodal do ciziny.“ Jasně, takovou nálepku si lidé z téhle branže vysloužili. Jaká je jejich duše ve skutečnosti?
Nahlédněte do nitra jednoho z nich a možná budete překvapeni. Dalibor Lacina (45) recituje básně a v kanceláři mu poletuje papoušek!
Agent a básník a milovník křehké exotické zvířeny? „Je to tady takové živější. Chtěl jsem kluka, abych mu mohl dát jméno fotbalové hvězdy se znělým r Ronaldo nebo Raul. Ale dostal jsem holku, tak je to Marta po nejlepší hráčce světa,“ vysvětluje s úsměvem Lacina, když mu »Martička« dosedne na prst.
A čte. „Mám rád těžkou literaturu, například Světové dějiny od Paula Johnsona a antické básníky. Čtu a recituji třeba Publia Ovidia Nasa. Bohužel na to mám málo času, protože práce je hodně a stále cestuji,“ lehce si posteskne manažer Lacina nad plánem pracovní cesty do Kostariky. Když to říká, nelze si nevzpomenout na jeden ze slavných citátů onoho slavného římského autora. Zní: „Bohatství mne ochudilo.“ Jako by se v tu chvíli hodil na Dalibora Lacinu, který prodal italského mistra světa Barzagliho z Palerma do Wolfsburgu v přepočtu za 365 milionů korun. „Roční režie mé společnosti je pět milionů korun. Tolik musím vydělat, abych byl na nule,“ počítá Lacina. Tak, a teď suďte...
Nemůžete jezdit v trabantu, pánové!
Vzdělaný, sečtělý, hovoří sedmi jazyky a tak trošku seladon. Tohle vás napadne, když pozorujete velkého kamaráda a agenta fotbalového modemana Tomáše Ujfalušiho, manažera Dalibora Lacinu (45). A když povídá, tak se vám zdá, že takřka každé jeho slovo byste mohli podepsat...
Luxus a snobismus, tohle si leckdo spojí s fotbalovými agenty. Jezdíte v maserati a voláte mobilem Vertu za statisíce korun, mají ti lidé pravdu?
„Je to určitá daň a nemusíte se s ní nadšeně identifikovat. Pokud ale někde realizujete stamilionové obchody, nemůžete prostě přijet v trabantu a v kraťasech. To pochopí každý, kdo se v těchto situacích ocitá. Už Jan Werich říkal, že šaty dělají člověka.
U koho šijete?
„Nešiju u nikoho (usmívá se). Když si kupuji oblek, tak třeba u Armaniho nebo Joopa, tam mám konfekční velikost.“
V zimním přestupovém období se v Evropě velké přestupy moc nerealizovaly, ale jeden mohl být. Vašeho Tomáše Ujfalušiho chtěli Janov i Juventus...
„Fotbalové prostředí poznamenala ekonomická krize, i v těch nejsilnějších ligách. A Tomáš? Nabídek jsme měli hodně, ale vedl jsem rozhovory s majiteli Atlétika Madrid a pro ně je neprodejný.“
Oblek od Armaniho a vůz Maserati Granturismo – i to je Dalibor Lacina.
