Komici roku 2009!
Všude, kam přijeli, rozdávali radost. Byl to prostě super rok. Ovšem bohužel jen pro soupeře českých fotbalistů… Oni naopak přinesli svým fanouškům největší zklamání od vzniku samostatné republiky. A národu ve světě udělali pěknou ostudu. Deník Aha! se inspiroval filmem Vesničko má středisková a nastavil nemilosrdné zrcadlo českému fotbalu. Výsledek? Jen pro silné žaludky! A až silvestrovsky komický.
Reprezentace
Bomba! Chyba by byla nepřipomenout si ty pěkné remízy s účastníky mistrovství světa Slovinskem a Slovenskem (a to, prosím, obě u nich doma!). To byly takové dvě první vlašťovky... A co teprve pracovitý výkon s Maltou (1:0), nebo slibná remíza se Spojenými arabskými emiráty, obé v provedení českých náhradníků. Když ovšem proti nim nastoupil Ázerbájdžán v plné síle, byli už i oni krátcí. No nic, příští rok pojedou kluci na ten prima turnaj do Al Ainu zase…
Evropské poháry
Mazec! Hráčům Dinama Bukurešť se ještě teď musí točit hlava, jak si s nimi pohrál Liberec. Nejdřív zvítězil u nich 2:0 a UEFA mu po kontumaci za výtržnosti diváků ještě gól přidala. Naštěstí Slovan doma soupeři postup férově věnoval. Sparta se Slavií (do Ligy mistrů ji nepustil zlý Šeriff Tiraspol) se občas pokusily hrát fotbal, a když třeba Valencie zrovna odpočívala, bylo to na hřišti i vyrovnané. Sparta napínala své fanoušky do posledního zápasu Evropské ligy, aby si po pár minutách Hoheneder & spol. uvědomili, že je toho stresu před Vánoci až až a s Kodaní to v klidu a brzy rozhodli.
Domácí liga
Pecka! Není divu, spousta fanoušků zůstává doma. Když vidí ty fronty před každým zápasem u pokladen, pochopí, že nemá smysl na stadion chodit. O co všechno tím přicházejí? O tak ofenzivní hru, že odborníci volí nejlepším hráčem ligy stopera Hubníka. O tak sebevědomého podzimního mistra, že by nejradši pohár pro mistra sám daroval Spartě už v zimě. Aby taky ne: když Teplice položí kdejaký výprask v Olomouci tak, že jim hráči polehají s prasečí chřipkou... Ředitel soutěže pan Lubas přece seznal, že byli před zápasem všichni zdrávi. A on je doktor. Dokonce práv!
Hráči
Super! Jako je jiný každý zápas, je i každý hráč jiný. Někdo je na kokain a marihuanu jako anglický krajánek Bednář, někdo si zase pěkně po česku svlaží hrdlo po reprezentační fušce jako Ujfaluši a spol. Ten ovšem po zveřejnění chybně kolportovaných fotek jeho kamarádek (přišly si v rámci interní komunikace s chlapci fundovaně promluvit o příliš hlubokém defenzivním bloku), s národním týmem skončil. A už mu, prosím, nikdo nevolejte. Dokonce ani vy, pane Strako! Raději pozorujte vaši »Pouštní bouři« ve sklenici vody...
Funkcionáři
Klasa! I na tomhle poli se zadařilo. Považte, jak to byl bohatý rok: čtyři (!) trenéři se u českých reprezentantů vystřídali. A kluci se přesně drželi motta: ‚Je jedno, kdo to trénuje, hrát za národní tým je obrovská čest!‘ A tak poslechli každou Radu, u soupeřů řádili jak Straky, no chrabrý Haškův voják Švejk by jim záviděl. Jednoduše protivníka ušlehali jako žloutek, jen Bílek po něm zůstal. I na svazu se dřelo. Někteří činovníci dokonce hesla o bolestných a radikálních změnách vzali až příliš vážně a chudák pan Chvála skončil zkrvavený v nemocnici. A cosi brblal o úmyslu. Janci jankovití, tihle bafuňáři. Ale když oni to s tím českým fotbalem myslí tak dobře! Však nám taky za poslední rok pěkně rozkvetl, neníliž pravda?
