Ochrnutý motorkář Lukáš Šembera (17) s radostí zvolal: Valíme dom! Po 90 dnech ve špitálu...
Ne snad, že by se těšil přímo na postel, když v ní proležel poslední tři měsíce. Ale přece – spát ve svém, to je k nezaplacení! Přesně po 90 dnech se včera podíval domů Lukáš Šembera, motorkář, jenž si 19. září při pádu zranil páteř a od té doby zůstává ochrnut na dolní půlku těla.
„Valíme dom!“ dával »hantecem« rád sbohem (byť dočasné) Fakultní nemocnici v Praze-Motole.
Přání prožít doma aspoň Vánoce se Lukáši Šemberovi nakonec splnilo. Dokonce si ho rodiče mohli vyzvednout o pár dnů dřív. „Původně měl jít až v pondělí, ale nakonec doktoři kývli na dřívější termín,“ říkal s vděkem v hlase Lukášův tatínek Jiří.
Za synem jezdili do nemocnic v Brně a Praze od 19. září, kdy si při exhibičním závodě pitbiků u brněnského obchoďáku rozdrtil dva hrudní obratle. Přetrpěli s ním čtyři náročné operace, přičemž při té poslední lékaři dokonce vyjmuli Lukášovi z hrudi celé žebro! Sen, že aspoň na svátky budou spolu, ale nezůstal nevyslyšen. Včera odpoledne si ho, navzdory panující sibérii, v Praze naložili do auta a opatrně »valili« na Moravu. „Počkej, přiděláme ti na vozík lyže a budeme tě pouštět z kopce!“ hecoval ho v legraci starší brácha Michal. „Zmlátím tě do kuličky!“ vracel mu bojovně Lukáš.
Potěší se spolu ale jen pár dnů. Lukáše po Novém roce čeká návrat na spinální jednotku v Motole a záhy nástup k nejméně půlročnímu pobytu do Kladrub. Tam se nejspíš rozhodne, jestli bude ještě někdy chodit.
A až pak také rodiče rozhodnou, zda kvůli němu přebudují dům, který zatím rozhodně není bezbariérový. „Známí nám úpravy zatím rozmluvili,“ říká Šembera senior. „Jednak se to pořád může dobře vyvrbit,“ začíná tou nejoptimističtější variantou. „A kdyby ne, je dobré nejprve vyzkoušet, co je třeba upravit a jak. Vždyť ještě pořád má i erární vozík...,“ dodal.
Rád bych čtyřkolku! Ježíšek: Sorry...
Řeklo by se, že marodovi je předem splněno jakékoli přání. Zvlášť o Vánocích... Jenže Lukáš Šembera není z nejskromnějších. „Nevím, co bych si přál. Třeba čtyřkolku!“ vypálí po chvilce přemýšlení a tatínkovi se protočí panenky. Tohle přání synkovi nesplní nejen proto, že po Lukášově úrazu maminka nakázala, že všechny motorky musí z domu. „Na čtyřkolku momentálně Ježíšek nemá peníze...,“ povzdechne si. „A pak, by to bylo předčasné. Nejmíň půl roku bude Lukáš v Kladrubech. Když vše půjde dobře, může přijít Ježíšek třeba v létě...“
