Fotbalista Petr Kocman (†39) - Jedinkrát nezavolal a... Krutá smrt pod koly rozjetého kamionu
Brno pláče, nevěří... Bývalý ligový fotbalista Petr Kocman (†39) ve středu ráno našel smrt pod koly obrovského kamionu. Neměl šanci, mnohatunový kolos ho smetl a na místě rozdrtil. Tragédie se stala na dálnici D1 u Domašova, pár kilometrů před Brnem.
Po páté hodině ráno měnil Kocman prasklou gumu, těžké kolo jeho Jeepu Cherokee mu ale vyklouzlo z ruky a kutálelo se k prostředku dálnice. „Podle svědka se za rezervou řidič vrhl, aniž se rozhlédl,“ řekl policejní mluvčí Bohumil Malášek. „Proti kamionu neměl nejmenší šanci.“ Myslel si, že výměnu zvládne rychle, ani nepostavil trojúhelník, dokonce ani nezapnul varovné blikače.Ta strašná zpráva ochromila celé Brno. Petr Kocman se ještě loni věnoval v FC Brno mládeži. „Byl to obětavý kluk, vždycky ochotný pomoct. Kamarád a v kolektivu vždycky oblíbený,“ vzpomínal Jan Maroši, bývalý spoluhráč. „Nikdo to pořád nechápe, nemůžeme tomu uvěřit,“ mluvil tiše a polykal slzy.Kdekomu vrtá hlavou, co dělal v pět ráno na dálnici? Smrt ho dostihla pár minut od domova; Kocmanovi žijí v Jinačovicích, nad brněnskou přehradou, slabých 30 kilometrů od místa tragédie. „Vždycky volal manželce. Kam jede a v kolik bude doma. Tentokrát se ale prý ozval naposledy ve dvě odpoledne předchozího dne,“ prozradil jeden z jeho přátel. „Tohle nám, co jsme ho znali, bylo divné.“ Je to záhada. Byl vzorný táta rodiny, s manželkou vychovával dvě dcery (10 a 12 let), vedl je ke sportu. V Jinačovicích zasedal v obecním zastupitelstvu. „Byl šikovný, pracovitý. U výstaviště vlastnil restauraci a ještě pracoval ve firmě na zpracování kovů,“ uvedl ještě jeho kamarád.Proč ale nevolal? Jednou jedinkrát to neudělal. A už domů nedojel...
Jan Maroši: Bylo to smutné
Byl jedním z jeho nejlepších přátel. Proto Janu Marošimu (44), někdejšímu brněnskému esu, připadl ve středu večer úkol vzpomenout na vánočním večírku klubu na Petra Kocmana! „Bylo to hodně smutné. Mluvilo se mi hodně těžce,“ zmínil Maroši. „Vídali jsme se, vždycky se řeč stočila na fotbal, Petr měl na starosti mládež a dělal tuhle práci rád a hodně obětavě. A samozřejmě jsme se bavili o rodinách. Jeho holky sportovaly, vedl je správně. Každopádně zemřel moc hodný člověk.“