Sebevražda gólmana německé fotbalové reprezentace Roberta Enkeho (†32) - Skočil pod rychlík!
Fotbalový svět je v šoku; gólman německého nároďáku a bundesligového Hannoveru Robert Enke (†32) v úterý večer spáchal sebevraždu. Z mostu skočil pod rozjetý rychlík. Po statečném vystoupení jeho ženy Teresy je také jasnější, co úspěšného sportovce k šílenému činu dohnalo: deprese!
Pošmourný, mlhavý den, šest večer, už je tma. Robert Enke odstavuje poblíž Eilvese u Hannoveru, jen 2,5 km od svého domu, černý mercedes se stuttgartskou SPZ. Ani nezamyká, na sedadle nechává peněženku. Auto ani doklady už nebude potřebovat, jde si pro smrt. Kráčí po náspu vedle kolejí, vstříc svému osudu. V 18.17 h nadešla jeho chvíle; rychlostí 160 km/h přijíždí rychlík s označením RE 4427, on se vrhá rovnou pod jeho kola, do náruče smrti.
Zpráva o Enkeho smrti šokuje celý svět. Snad s výjimkou manželky Teresy. Den po partnerově úmrtí statečně vystupuje na tiskové konferenci a s uplakanýma očima oznamuje: „Nijak mě nepřekvapilo, co Robert udělal. Trpěl léta těžkými depresemi. Léčil se, ovšem bezúspěšně.“
Prožil pohnutý život, prosycený neštěstím, strachem a pochybami. S depresivními stavy bojoval už od roku 2003. Marně se pokoušel prosadit v Barceloně i istanbulském Fenerbahce. „Měl chorobný strach z neúspěchu,“ sdělil jeho psycholog Valentin Markser.
A tuhle křehkou lidskou nádobu pak potká taková rána, jako smrt malé dcerky! Lara od narození bojovala s vrozenou srdeční vadou, ve dvou letech pak Enkemu v náruči umřela. Dva roky si léčil dušičku ve společnosti psů, jichž si domů pořídil hned osm. A tajně se léčil. „V akutních stavech to s ním bylo těžké. Ztrácel vůli žít, naději,“ popisuje manželka. Letos v lednu si adoptovali holčičku, Roberta to však paradoxně dostalo ještě níž. „Strašně se bál, že o ni přijdeme jako o Laru. Že ztratí všechno. Snažila jsem se mu vysvětlit, že máme v životě tolik krásného. Doufala jsem, že naše láska v tom boji zvítězí, ale bohužel...,“ rozkryla Teresa Enkeová pozadí rodinné tragédie.
Zůstalo jí jen nezměrné hoře a od Roberta dopis na rozloučenou. „Je v něm především omluva jeho nejbližším,“ sdělil Markser.
Šokovaný Jiří Štajner: Zdálo se mi, že ho nic nerozhodí
Takové zděšení na dobrou noc! Fotbalový útočník Jiří Štajner (33) už uléhal ke spánku, když se dozvěděl tu strašnou novinu. „Cože? Kdo umřel? To snad ne, to není možný,“ nevěřícně vyhrkl do sluchátka. Telefonát Aha! po deváté večer ho šokoval. Chvatně spustil počítač a četl na internetu – Robert Enke je mrtev! „Proboha...,“vypravil ze sebe a odmlčel se.
Brankář Hannoveru, jeho spoluhráč, je po smrti?! „Vůbec to nechápu,“ kroutil hlavou Štajner. „Prožil obrovskou tragédii, zdálo se mi, že už ho nemůže nic rozhodit,“ vzpomněl na neštěstí, které jeho parťáka potkalo před třemi lety. Enkemu umřela na vrozenou srdeční vadu dvouletá dcerka. Ale on vzdoroval krutému osudu – uzavřel se, zatvrdil, nebyl na legrácky, ale do týmu patřil. Byl nesmírně pracovitý a táhl za jeden provaz. „Adoptovali s manželkou malou holčičku, pěkně se o ní starali, byli v pohodě. A teď tohle? Nejde mi to k němu,“ přemítal Štajner.
Enke snad jen těžce nesl nedávné onemocnění, trápila ho vleklá viróza zažívacího traktu. „Byl špatný z toho, že nechytá, měl dlouhou pauzu. A mrzelo ho, že se nedostal do německého nároďáku pro přáteláky, které teď Němci hrají. Ale že by si kvůli tomu něco udělal? To snad ne.“
Štajner, český inventář v Hannoveru, ho znal dobře. Ještě v neděli se viděli, prohodili pár slov. „Byl jiný, malinko zvláštní, ale měl jsem ho rád,“ uzavřel smutně.
