Roman Červenka: Hvězda hokejové extraligy prozrazuje svá nej...

Sport

Celé moje dětství bylo o sportu. Hrál jsem tenis, fotbal a hokej. Jak jinak, za Slavii. Někdy v sedmé třídě jsem přestal s fotbalem, nešlo to stíhat. Hokej byl pro mě vždycky číslo jedna.

Číslo

Vždycky jsem měl rád desítku. Navíc jsem se desátého narodil. Kdyžbyla možnost, tak jsem siji bral.

Trenér

Momentálně je to Vláďa (Růžička). Vytáhl mě do extraligy, dal mi šanci, mám jeho důvěru. Toho si vážím. Strašně rád vzpomínám i na pana Koldu, který mě trénoval v Hradci.

Spoluhráč

Jarda Bednář. Sedli jsme si. Jediný, co mi neschází, jsou ty jeho kecy. (smích) Ba ne, já to od něj bral, on prostě takový byl. Něco řekl, za deset minut o tom nevěděl. Na dovolenou bych s ním ale nejel. I když jsme byli na Vltavě a parádně jsme si to užili.

Výzva

Chci dokázat, že můžu fungovat právě bez »Bedýnky«. Je začátek sezony, ale zatím se mi to daří.

Zápas

Zápas se Slovákama na letošním mistrovství světa. V tomhle utkání jsem dal z pozice třináctého útočníka dva góly. A byl vyhlášen nejlepším hráčem.

Úspěch

Titul se Slavií, třetí místo na dvacítkách v roce 2005. A také, že jsem se dostal na šampionát a něco tam odehrál.

Místo v brance

Jsem levák a pokud gólman nemá obrácenej gard, tak asi lapačka. Anebo vyrážečka. To bych neměl říkat, co?

Rituál

Jednou mi dal autobusák bágl na druhou stranu. Hrozný. Teď už oba víme, že tam být nemá. (smích) Správná strana je ta u řidiče, dávám si na to pozor.

Zranění

(zaklepal) Abych pravdu řekl, tak kromě zlomené nohy v roce, kdy jsme vyhráli titul, mě nic zlého nepotkalo.

Fanoušek

V mojí rodině jsou samí slávisti, nebo fandí mně. Takže jsou slávisti. Třeba děda prožívá každý můj zápas. Hodinu před zápasem sedí s babičkou na místě a fandí. Nemůžu vybrat největšího fanouška, naštval bych ostatní.

Člověk

Musím zmínit celou rodinu, označit jednoho nejdůležitějšího by nebylo fér. Celá rodina byla v zápřahu, když nemohli naši, zaskočil děda. Doufám, že jim to budu moct jednou vrátit.

Čtvrť

Narodil jsem se ve Vinohradské nemocnici, vyrůstal kousek od Slavie, ve Vršovicích. A bydlím tam i teď. Vršovice jsou moje čtvrť. Vím, je spousta krásných míst k žití, kde je blízko do přírody. Ale pro mě je to tak na tři dny. Nedovedu si představit, že bych žil za Prahou.

Dovolená

Rád bych jel na hory, jenže kvůli sezoně se na ně nedostanu. Takže ideální odpočinek je v teple. Letos jsem byl v Toskánsku, tam bych jel znovu.

Jídlo, pití

Já jsem masovej, takže steaky a bifteky. Poslední dobou jsem začal jíst ryby. Ale nechodím na ně, nemám na to nervy, dvě hodiny sedět, a nic... Co se týká pití, tak asi kola. Pivko si taky dám.

Restaurace

Asi Rudolfinum, tam se dělá spousta týmových akcí. Pivko mají skvělý a dobře se tam jí.

Muzika

Poslouchám starší český hity – paní Zagorovou, Dalibora Jandu, a tak. Možná se to někomu zdá divný, ale mně se to líbí. V kabině občas lezu klukům na nervy, třeba Petru Kadlecovi. Ten má rád písničky, kde neřeknou ani slovo a bouchaj do kastrolů.

Průšvih

Chodil jsem do hokejové třídy, takže jsme vyváděli kravin! Radši ani nebudu vyprávět.