Martin Doktor o dračích lodích: Češi to nežerou, je to relax
5:00 – Přelidněno, kolem vody je lidí jako much. A k tomu ty podivné kocábky… Na račickém kanálu probíhá deváté mistrovství světa dračích lodí, vůbec první v Česku! Mumraj tří tisícovek závodníků ze třiceti zemí, kteří v pěti kategoriích zápolí na čtyřech tratích, dává tušit, že o legraci tu rozhodně nejde. Kdepak, je to hodně vážná věc ukrytá za roztomilými kanoemi s hlavami a ocásky.
Pamatujete? Ten usměvavý chlapík s blonďatými kadeřemi svázanými do pirátského šátku tehdy, už před 13 lety na olympiádě v Atlantě v roce 2006 šokoval svět, coby zelenáč získal dvě zlaté medaile. Kanoista Martin Doktor (35), nyní už reprezentační trenér rychlostních kanoistů, se na své singlkanoi stal dvojnásobným olympijským vítězem, ale i dvojnásobným mistrem světa a také Evropy. Aby se to nepletlo, je i dvojnásobným mistrem světa na dračích lodích! Právě tomuto sportu »Boban« před sedmi lety propadl.
Martin Doktor
V čem je kouzlo dračích lodí?
„Pro mě je to úplně jasný. Celej život jsem jezdil v individuální disciplíně, teď si užívám týmovou spolupráci. Je nás tam dvacet dva lidí a je tam daleko větší sranda. Sám jsem si na lodi moc nepokecal...“
No jo, ale ta nuda! Vy – »rychlostní« kanoista – se po vodě najednou ploužíte jako šnek…
„To se nic nedá dělat, krátká a těžká loď prostě tlačí strašně moc vody. Tam ale nejde o rychlost. Ačkoli když to sedne, síla dvaceti lidí je cítit.“
Je to vážně sport, nebo spíš jen exhibice?
„Hm, konkrétně mistrovství světa už vážně moc exhibice není...“
Říkejte to divákům, když vidí línou kocábku s dračí hlavou a ocáskem. Schází jen lucerničky s ohňostrojem a jsme na festivalu v Hongkongu...
„To je sice pravda, ale na této úrovni už je to fakt velká dřina, zadarmo se nic nedává. Ta sranda tam nicméně zůstává uvnitř týmů. Já měl vždy štěstí na pohodové posádky, kde jsme se nehádali.“
Copak hádky jsou?
„To si pište! Třeba baby se hádaj v jednom kuse! (smích) My, Češi, to pořád bereme trochu jako relax, žádný stres. Ale takoví Angláni to neskutečně žerou, všechno je na povel, hotovej dril. To bych nesnesl.“
Proto se bráníte i prestižní pozici »háčka«? (háček udává rychlostní tempo zbytku týmu - pozn. red)
„Jsem většinou ve druhé díře, a jsem za to rád. Ze začátku jsem háčkoval, ale to byly podobný nervy, jako když jsem jezdil normálně, což mě nebavilo...“
Není problém, když do lodi nasedne bourák vašeho kalibru? Nerozhodí ostatním tempo? Nejede pak vaše strana rychleji?
„Vůbec ne. (smích) Jeden člověk výrazně nic nezlepší. Ale pozor, může zkazit! Když tam dá pádlo a všichni do něj mlátěj, tak to je špatný.“
Může se v lodi ztratit někdo jako já, kdo to neumí?
„Kdyby jen seděl vzadu a nebyl moc těžkej, nic extra se nestane. Ale nesměl by pádlovat. Jak by strčil pádlo do vody a pádloval jinak, už by to bylo ztracený.“
Dá se vlastně u dračích lodí něco vydělat?
„Jo, medaile jsou.“
Spíš nějaké odměny. Třeba sto tisíc korun na loď za titul mistra světa.
(smích) „Tak to se musíte podívat po úplně jiných sportech...“
