Překážkář Petr Svoboda a jeho rituální balení závodnického batůžku - Boty, gumy, sopka na krk...

Petr Svoboda si soustředěně chystá na hotelové posteli své závodnické propriety. (Aha! – Mária Rušinová)

19. srpna 2009 • 02:00

BERLÍN/PRAHA – Dva dny s velkým D, jež má celý rok v kalendáři zaškrtnuty červeným ﬁxem, jsou tady. Překážkář Petr Svoboda (24), jedna z mála českých nadějí na zisk medaile z MS v Berlíně, jde do boje.

Dva dny s velkým D, jež má celý rok v kalendáři zaškrtnuty červeným ﬁxem, jsou tady. Překážkář Petr Svoboda (24), jedna z mála českých nadějí na zisk medaile z MS v Berlíně, jde do boje. Dnes ho čeká rozběh na 110 m překážek, zítra, jak věří, semiﬁnále a ﬁnále. Ráno si tedy na pokoji číslo 1157 v prvním patře hotelu Berlin-Berlin dle zvyku rituálně zabalí svůj batůžek a jen deník Aha! ví, jak.

Má pro to hned několik zásad. Ta první: Nic nezapomenout! „Nikdy se nevracím! Kdyby něco náhodou chybělo, tak radši někoho pošlu. Sám bych měl totiž strašně blbý pocit,“ vysvětluje.

Zásada č. 2: Vše se musí vejít do batůžku! „Nesmím mít pocit, že s sebou táhnu moc věcí, obří kabelu, jako tahá třeba Šéba, bych nesnesl. Věcí je dost, místa málo, ale už mám systém, jak to tam všechno narvat,“ prozrazuje.

Aby nic nechybělo, vždy si věci vyskládá dle zajetého vzorce na postel a až po několikeré kontrole je uloží do tašky.

Co tedy musí mít na závod s sebou?

Jeden pár maratonek, na rozklusání.
Dvoje tretry; jedny na rozcvičku, druhé závodní. „To jsou ty zelený. Váží úplný nic. Běhal v nich i Usain Bolt, ale pro Berlín už dostal nový, ještě lepší a lehčí. Na ty my si musíme počkat…“
Kšiltovka, dva páry ponožek.
Dres, tedy tílko a krátké elasťáky. „Běhám zásadně v elasťákách. V plandavých trenkách se necítím dobře.“ Vše je značky Puma.
Dlouhé elasťáky.
Triko s krátkým a dlouhým rukávem.
Tepláky, resp. šusťáky. „Mám radši tepláky, úplně sepraný, vytahaný, ošuntělý, vypadám na závodech jako socka. Ale v Berlíně musím mít reprezentační šusťákovou soupravu.“
Nepromokavá bunda a kalhoty. „Když to ale nevypadá na déšť, strčím je do tašky trenérovi.“
Pití. „Piju jako duha, za den přes pět litrů. Než bych se stresoval, že lednice na stadionu budou vybrané, nesu si radši svoje. Miluju ovocný »jupíky«.“ Před startem se nechává nakopnout plechovkou drinku Kamikaze.
MP3ka s 2GB oblíbené muziky. Přímo před startem si pustí song My Life od rappera Lil Wayna. „Dřív jsem poslouchal »diskodebiloviny«, co vyplachovaly mozek a pak mi chybělo soustředění. Dnes už vím, že je třeba si pustit do hlavy něco pohodovýho, rytmickýho.“
Hřejivou emulzi z řady Boby Star Roberta Změlíka.
Proteinovou tyčku na zahnání hladu.
Protahovací lanč a dvě gumy odlišných tuhostí. „Bez toho bych se fakt nedokázal rozcvičit a roztahat…“
Dvě sady náhradních hřebíků s utahovacím klíčem.
Pilulku surgamu proti bolesti.
Ručník.
Náramek a hodinky. „Ty si nesundávám ani na závod. Mám rád velký cibule, běhám ale ve sportovních.“
Talisman. „Stejný přívěšek nosí i můj 11letý bráška. Je to sopka, máme ji z Kanárů. No, nebylo by od věci, aby ve mně ten vulkán zase jednou vybuchl…“