Lázeňská pohoda
VELICHOVKY – Zmordované tělo sportovcovo si zaslouží mimo sezonu hýčkání, pořádnou relaxaci. Není se čemu divit, že umordovaní závodníci utíkají do lázní. „Vždycky mě to nabije energií,“ pochvaluje si skikrosař Tomáš Kraus (35), který si spolu s kolegou Zdeňkem Šafářem vybral Velichovky ve východních Čechách.
Přípravu na olympiádu ve Vancouveru začal relaxací ve Velichovkách
Dá se říct, že právě tam začala jejich sezona, která má vrchol na únorové olympiádě ve Vancouveru.
„Ještě nám dejte pár minut. Vymýšlíme taktiku a jsme pekelně soustředění,“ usmál se omluvně Tomáš Kraus, když jsme s fotografkou dorazili na místo. Za chvíli jsme lyžaře a jejich trenéry přepadli v posilovně. „Jen mu tam toho dejte víc, ať nevypadá jak žák,“ usmál se fyzioterapeut Tomáš Lučan, když si »Šáfa« lehal pod činku. „Klidně, on mě Tomáš zachrání,“ souhlasil Zdeněk Šafář. „Ještě jednou, ještě,“ dirigovala si ho fotografka. Na čele se mu začaly objevovat kapičky potu. A zvládl vše s úsměvem.
„Skočím pro holky a zajdem si na oběd, ne?“ zeptal se Tomáš. Manželku Lenku a dceru Lucii přivezl autem, u oběda bylo dost času na povídání. Prostě lázeňská pohoda. „Nejsme tady poprvé, hrozně nám to pomáhá. Střídáme trénink s procedurami. Makáme, ale zároveň jsme vzali rodiny, abychom si je užili. Příště už ale jedeme sami,“ řekl Kraus. Tahle sezona je důležitá!
„Příprava má větší řád, víc plánujeme, abychom si pak neříkali, že jsme na něco zapomněli. Ta sezona je vážně trošku důležitější,“ přiznal několikanásobný mistr světa a vítěz Světového poháru. „Důkazem je i to, že v půlce srpna jedeme na sníh do Argentiny, až k Ohňové zemi. A to já byl zvyklý, že jsem do konce prázdnin nestál na lyžích,“ dodal.
Objednané špagety musel do sebe rychle nasoukat, nějak jsme se zakecali a ve dvě si uvědomili, že musí být na proceduře. „My jedeme s vámi, podívejte, co se sem žene,“ upozornila nás paní Lenka na první blesky létající ze ztmavlé oblohy. V novém Institute Medical Wellness už netrpělivě čekal ředitel Michal Voráček. Tomáš zmizel za dveřmi masérny, čekala jej terapie horkými kameny. „V lázních se nabiju, čerpám z toho dlouhé týdny. Do Velichovek se vždycky těším,“ pochvaloval si. „Ale lázeňský švihák by ze mne nebyl. Já vydržím bez sportu jen chvíli. A už to se mnou šije, viď?“ obrátil se na svou choť.
Ještě ho čekala druhá fáze přípravy, masáž a konečně odpočinek. „Spát jsme šli brzy, jen tu naši indiánku trápily zuby,“ hlásil s nápovědou manželky Tomáš.
V únoru bude jasné, jestli ho Velichovky nabily pořádnou energií, ve Vancouveru bude bojovat o zlato.
Lucinka, malinkatý ďábel...
VELICHOVKY – Je to rok a půl, co se Tomáši Krausovi a jeho manželce Lence změnil život. Narodila se jim dcerka – Lucinka. A teď jim tenhle malý skřítek zpříjemňuje život. Že by se styděla, to ani náhodou. Po pár minutách už dorážela na fotografku, smála se do objektivu a u oběda s ní šili všichni čerti. Co chvíli někde vykoukla, když ji maminka usadila do židličky, vydržela v klidu pár okamžiků. „Za chvíli to začne,“ povzdechla si paní Krausová.
Jen to dořekla, už se malá natáhla pro skleničku a ač byla po jídle, dožadovala se nášupu. „Tohle jsou chvíle, kdy si uvědomím, že je opravdu moje. Špagety já můžu každý den,“ usmál se Tomáš, když dcerka vcucla špagetu jako starý mazák.
Když pak vyrážel Tomáš na první proceduru, šla Lucka s ním. S brekotem se ale vrátila. „Neboj, to není paní doktorka,“ uklidňovala ji maminka. Slzy byly rázem pryč a malinkatý ďábel začal obcházet masérny, hledal tátu. „Tatínek je v práci, pojď, půjdeme si pustit pohádku,“ ošálila Lenka Krausová dcerku. Jinak by ji z lázeňského křídla nedostala.
