Skončí liga zoufalců? Co je vlastně horší? Fandit Slavii, nebo Spartě?
PRAHA – Sláva, rozluštění tajenky, která ale v posledních týdnech není vůbec napínavá, je na spadnutí. Není vyloučeno, že už v neděli budeme znát mistra fotbalové ligy. Zároveň můžeme oplakat i oba sestupující. Chybí tři kola do konce, ale je tu finále, blíží se korunovace i funus.
Sláva, rozluštění tajenky, která ale v posledních týdnech není vůbec napínavá, je na spadnutí. Není vyloučeno, že už v neděli budeme znát mistra fotbalové ligy. Zároveň můžeme oplakat i oba sestupující. Chybí tři kola do konce, ale je tu finále, blíží se korunovace i funus.
V pondělí mají slávisté situaci zcela ve svých rukách. Když v dohrávce 28. ligového kola zvítězí na Žižkově, zvednou pohár pro šampióny bez ohledu na ostatní výsledky. Podruhé v řadě!
Mistry se ale mohou stát už v neděli večer. Když zaváhá Liberec a také Sparta, kteří ještě teď mají teoretickou šanci dohnat čelo tabulky, může lídr bouchat šampaňské už před svým zápasem. Nikdo ho již nedostihne.
Zároveň bolestnou jistotu sestupu mohou o víkendu získat Zlín a Žižkov. Liga se sune k závěru, je to trochu nuda, drama rozhodně nečekejte.
Pro fanoušky Slavie a Sparty navíc důvod k přemýšlení, jestli nekonvertovat na jinou víru. Letošní jaro jim připravilo krušné chvilky deziluze, bezesných nocí i vzteku.
Jeden aby až zapřemýšlel, co je dneska horší: Fandit Slavii, nebo Spartě?
Očima sparťana
„Jó, to bejvaly časy, když Spartička válcovala ligu… Hrával za ni skoro celej nároďák, sítě se měnily šestkrát do roka, jak byly potrhaný, a slávistům jsme se mohli, samozřejmě s titulem v kapse, vysmívat už od chvíle, kdy se zimní čas změnil na letní.
Dneska člověk chodí na Letnou stejně rád jako k zubaři na trhání. Železná Sparta nám tak zrezivěla, že letos ani ten pitomej pohár nevyhraje! Po sedmi letech nebudeme slavit ani jednu trofej!
Velkej Joska vede naši milovanou Spartu od desíti k pěti… Pořádnýho hráče nevychoval od dob Rosického a s jeho nákupy je to snad ještě slabší!Soupeři už se bojí snad jen našich rowdies, že jim zbořej stadion, když jim rupne v bedně. Ale toho neškodnýho fotbalu naší jedenáctky už se nelekne ani ten poslední outsider. Nikdo už si v Průhonicích nenadělá hrůzou do trenek, přijedou si středem, zpupně se nám tady roztahují a ještě jedou domů zvesela!
No, a že bychom se mohli těšit na nějakej fakt velkej fotbal, jako na Ligu mistrů, to už je úplný sci-fi . Dneska už jsou pro nás neschůdnej soupeř i Finové, Arméni anebo Kypřani…
Ach jo… Čert by je spral, lemply!“
Očima slávisty
„Sakra, sakra, a ještě jednou sakra! Člověk už už si myslel, že bude moct bejt na to svoje sešívaný přesvědčení hrdej …Chrám v Edenu, mančaft jako zvon a nejlepší fotbal v lize.
Jenže dneska aby se zase fandilo tak nějak potajmu.
Co se to s tou naší Slávinkou zase stalo? Copak může mančaft za čtvrt roku úplně zapomenout, jak jednoduchej a krásnej může fotbal být? Copak není lepší, když se baví tým i lidi zároveň?
Proč nás, hoši, takhle trápíte?! Šlápli jste do toho královsky, to všechna čest, ale co to předvádíte dneska?! Hrajete ukrutnou tužku, oči z toho bolí a srdce puká, a my za tu bídu máme ještě platit dražší vstupný…
Ten titul už asi vyválčíte, zaskáčeme si s váma a zařveme, ale v koutku duše nám bude hlodat červík pochybností, že všechna ta sláva je velebením jednookého krále těch úplně slepých…
Jak to vidíte vy nevím, ale já když si uvědomím, že si vás dneska oloupe kdejakej druholigista, pak mě při představě střetu s Nizozemci, Portugalci, anebo Turky v kvalifikaci o Ligu mistrů oblévá studený pot…
16.5.2009
