Roman Turek: Pod maskou se skrývá rocker

Série s Libercem se vyvinula dost překvapivě. Podobný průběh jste asi nečekali?
„To v každém případě. Do play off jsme šli z osmého místa, ale to neznamená, že jsme se dopředu smířili s vyřazením. Tady je motivace jasná, každý chce jít co nejdál. Asi jsme Liberec hodně překvapili. Vezměte si třeba třetí zápas. Ten rozhodly rychlé góly, které je rozhodily. Bylo vidět, že po sobě koukají a kroutí hlavami. Začali zbytečně faulovat.“

Loni jste bojovali o návrat do extraligy. Jaký je rozdíl hrát play off extraligy jako outsider a baráž o tuto soutěž jako jasný favorit?
„Loni jsme museli každý zápas vyhrát, byli jsme pod tlakem. Ostatní neměli co ztratit. Byla povinnost vyhrát první ligu, pak i baráž. Ale zase tak jednoduché to nebylo. Prohrávali jsme s Chomutovem a pak jsme v baráži hned na úvod dostali bombu od Jihlavy. Museli jsme se vypořádat s problémy.“

Baví vás teď hokej víc než poslední roky v NHL?
„Je to stejné, užíval jsem si ho i v zámoří. Třebaže jsou obě soutěže hodně rozdílné.“

Nelitujete, že jste opustil NHL a spokojil se s mnohem menším platem?
„Ne, vůbec. Jsem spokojený, po letech jsme zase doma. Jen syn si ze začátku nemohl zvyknout, chyběli mu kamarádi. Je s nimi stále ve spojení přes internet a po sezoně se do Kanady chystáme.“

Oproti angažmá v Calgary má to jihočeské výhodu, že nemusíte tolik odklízet sníh před domem.
„Jen neříkejte. Už by mohla zima skončit, je dlouhá. Naštěstí před barákem toho sněhu moc nemám. A když je, tak ho odhrabe syn. Alespoň má co dělat.“

Českým Budějovicím se daří. Najel jste na vítězný rituál?
„Nemám nic zvláštního, alespoň si nic neuvědomuji. Pořád dělám všechno stejně. A ani kluky nic nenapadlo.“

Jen vy se neholíte?
„Ale holím, nechávám si pouze bradku. Nebaví mě holení (smích).“

Ale necháváte si růst dlouhé vlasy.
„To je pravda. Uvidíme, možná to v létě shodím. Až mě přestane bavit se o ně starat.“

V extralize se hodně cestuje. Pouštíte si v autobuse nějaký vítězný film?
„Hodně to střídáme. O přísun nových se nám stará Jirka Šimánek. »Šimi« má přehled a hlavně bydlí vedle půjčovny. Jsem rád, že tam nemám barák já.“

A co muzika? Většina týmů má svou oblíbenou kapelu, která je burcuje do boje.
„Abych pravdu řekl, tak my v kabině posloucháme spíš rádio. Nemáme žádného DJ, který by se staral. Chybějí nám »Basa« (Stanislav Neckář) a Andy (Andrew Ference), ti do toho loni během výluky v NHL šlapali.“

Jste vyhlášený rocker, posloucháte Iron Maiden a podobné kapely tvrdšího kalibru. Pouštíte si je alespoň doma na uklidnění?
„Raději se kouknu na televizi. Když mám chuť, zalezu si ke klukovi do pokoje. Má spoustu muziky, kterou si rád poslechnu. Něco má ze starší doby, která mi sedí. O muzice se nehádáme, i když ho občas popíchnu, že by si něco neměl stahovat na ipod (přehrávač), že to jen zabírá zbytečně místo. To si pak vyslechnu.“

Už kvůli vaší vizáži rockera vás hodně lidí musí v Budějovicích poznávat. Jak je to s popularitou? Máte víc problémů než v zámoří? „Budějovice jsou menší město, spousta lidí mě zná už z dřívější doby. Když jdeme na večeři nebo nakoupit, lidé mě poznávají.“

Muzika pro vás hodně znamená, jaký máte největší hudební zážitek?
„Ještě v Calgary jsme se dostali s mým náhradníkem Jamie McLennanem před koncertem do šatny Ozzyho Osbourna s tím, že po vystoupení by to bylo zbytečné. Předali jsme mu dres Flames s jeho jménem a minutku dvě s ním hovořili a vyfotili se. Snad nás ani nevnímal. Ne, že by byl pod vlivem, ale soustředil se na zpívání.“

Chtěl byste být rockovou hvězdou?
„Jejich život také není jednoduchý, když jedou na turné, jsou dlouho mimo domov. Já si spíš užívám koncerty, a pokud je možnost se s muzikanty seznámit, to beru. To se mi líbí.“

Máte mezi rockery opravdu dobrého známého?
„Vinnie Paula, bubeníka z Panthery. S tím jsem vycházel velmi dobře. V Dallasu byl velkým fanouškem Stars. Když se vyhrál Stanley Cup, slavilo se u něj na baru a pak party pokračovala v jeho domě. Když jsem se vracel do Dallasu s jiným mužstvem, tak na mě vždycky za sklem mával, udělal nějaké gesto. I teď bychom si měli co říct.“

Zvládáte nějaký hudební nástroj?
„K tomu nikdy nedošlo, zůstával jsem u poslechu muziky. Akorát u Paula v baráku jsem opruboval bicí. Ukázal mi pár grifů a já mlátil do bubnů.“ A výsledek?„Slabota. Líbilo se mi, jak měl studio ozvučené, rány pěkné. Nezůstal jsem u toho.“

Jakou hudbu nemusíte?
„Jazz mi nic neříká. Nevadí mi dance music, rap, ale jazz jde kolem mě.“