Jaroslav Bednář: Začínám venčením

Den Jaroslava Bednáře začíná venčením psích neposedů Sama a Kylie. Sotva vstane z postele, musí ven. Ať je mráz nebo vedro, teriéři potřebují na trávu. (Aha! – Denisa Hamerníková)

1. března 2009 • 02:00

PRAHA – Největší eso hokejové extraligy. Jak má šikovné ruce a jakým způsobem dokáže udělat z obránců nedouky a z brankářů sněhuláky, to ví každý fanoušek, který párkrát viděl útočníka Slavie JAROSLAVA BEDNÁŘE (32) hrát.

Jenže ví někdo, jak vypadá jeho obyčejný den, kdy nebortí obrany soupeřů? Asi těžko. Deník Aha! proto zjistil, co všechno za jeden den stihne.

Slavia coby vítěz základní části hokejové extraligy měla týden volno. Čekala na svého soupeře pro čtvrtfinále. Ideální čas pro náš záměr. „Není problém, ale musíte přijet brzy ráno, nejpozději v osm,“ byl vstřícný Bednář, když jsme domlouvali reportáž. A hned prozradil důvod. „Musím se psy.“ Den tak vlastně nejproduktivnější hokejista domácí soutěže začíná venčením. Těsně před osmou ráno už korzoval se svými neposednými Jack Russel teriéry kolem domu. Rošťáci Sam a Kylie se honili za tenisákem jako diví, když viděli další oběť, začali skákat půl metru vysoko. Jen štěstí, že nemá »Bedýnka« dobrmany, to by skončilo hůř než lehce zabahněnými kalhotami. „Nechte toho,“ okřikoval své skotačící mazlíčky.

Rychle je vedl domů, do bytu. „Spěchám na trénink, musím být v kabině do devíti, jinak je zle,“ smál se, když vyjel z garáže. Ještě se zastavil u popelnic vyhodit nepořádek, který se mu nahromadil v jinak vypulírovaném autě. „Do Edenu to mám tak dvacet minut, ale nesmí být zácpa,“ zabouchl dveře své Toyoty a vyrazil polykat tréninkové dávky kouče Vladimíra Růžičky.

U oblékání do výstroje poklábosil se spoluhráči, padl i nějaký žertík. On je Jarda totiž vyhlášený šprýmař, který nenechá na nikom nit suchou. A sám to také často schytá. Ještě když byl ve slávistické kabině brankář Adam Svoboda, jinak pořádný smíšek, trefoval se do něj jako do terče. „Á, náš mysliveček,“ byla oblíbená hláška. Bednář se nezlobil, že chodí do lesa s flintou, je prostě fakt. Stejně jako to, že je vášnivý rybář.

Hodina na ledě byla vydatná, třebaže ne jak ta úterní. „Brali nám krev, aby zjistili, jak na tom jsme,“ vysvětloval Bednář. „Snad dobře,“ doufal. Jedna porce gulášku s chlebem a mazal domů. „Po obědě musím vyvenčit psy a pak většinou na hodinku usnu. Zvlášť, když jsem trochu nakřápnutej,“ prozradil slávistický forvard. Ten den ještě dojel za Prahu zkontrolovat stavbaře, jak pohnuli s jeho barákem. Na jaře by se rád stěhoval do nového. Nedávno jej ale potkala nepříjemnost, nepovedlo se topení a muselo se předělávat.

Odpoledne ještě jezdívá do fitka na Brumlovku, trošku potrápit tělo. „Projet se na kole, abych z toho nevyšel,“ usmíval se klenot Slavie. Když je volno, zajde do nedaleké restaurace na večeři a na jedno. „Mají tam výbornou plzničku,“ chválil podnik u Antala. Nemůže se dlouho zdržet, psíci potřebují ven. Když je potřeba, vyzvedne jako správný kavalír přítelkyni Lucii Hadašovou a pádí domů. Pořádně se vyspat, ráno ten kolotoč začíná nanovo. Venčením Sama a Kylie...